Místa destrukce aneb Jak 2. světová válka změnila podobu Prahy?

14. února 1945 se nad Prahou objevily americké a britské bombardéry. Spojenecké letouny zasypaly město bombami od Radlic, přes Nové město až k Žižkovu.

Čtěte také

Boje o Brno, Ostravu, povstání v Plzni a Praze. Kde u nás padly poslední výstřely 2. světové války?

O život přišlo více než 700 lidí. Desítky domů byly zničeny a další stovky poškozeny. Z části vyhořela i Vinohradská synagoga – jedna z největších synagog v Evropě.

„Navrhl ji vídeňský architekt Wilhelm Stiassny, který se specializoval právě na stavby synagog a jenom na našem území jich postavil několik,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš.

„Bohužel, většina synagog vzala za své během války. A tato synagoga na Vinohradech byla podobně veliká jako kostel svaté Ludmily. Měla dvě výrazné věže a mezi nimi krásné kruhové okno s motivem Davidovy hvězdy.“

Během bojů byla vážně poškozena Staroměstská radnice|foto:Muzeum hlavního města Prahy

I proto se jí přezdívalo Vinohradský templ. Paradoxem je, že synagogu nezničili Němci, ale právě spojenecké bomby.

„Po válce se uvažovalo o tom, že by se mohla opravit, ale využít k nějakému jinému účelu. To byl osud ostatně většiny synagog i v Praze,“ upozorňuje Zdeněk Lukeš. Jakékoliv možné úvahy o záchraně synagogy nadobro přerušil komunistický převrat. V červnu 1951 byla vyhozena do povětří.

Boje Pražského povstání

Co se naopak podařilo po válce obnovit do původní podoby, byly domy v ulici Družstevní ochoz v Nuslích.

Čtěte také

Pražské povstání? Na řadu hrdinů neprávem zapomínáme, říká autor dokudramatu Dudek

„V době první republiky bylo velmi rozšířené družstevnictví, které umožňovalo i nepříliš majetným příslušníkům středních vrstev si pořizovat vlastní bydlení. Tak vznikla třeba celá čtvrt Spořilov a právě tady v Družstevním ochozu působilo několik bytových družstev, které zde vybudovaly celou čtvrt,“ vysvětluje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Během květnového povstání se na nedalekém náměstí Hrdinů odehrály jedny z nejtvrdších bojů.

Bojovníci o rozhlas v Balbínově ulici 5. května 1945|foto:Archiv Českého rozhlasu

„Z taktického hlediska blokoval tento prostor kolem Družstevního ochozu postup z pankrácké pláně, do Nuslí přes Jezerku a tak se stal také terčem útoku jednotek SS,“ říká Tomáš Jakl.

Civilnímu obyvatelstvu se podařilo včas domovy opustit, domy ale z větší části vyhořely. „Zničeny byly střešní konstrukce a okna, ale protože se jednalo o domy, které byly tehdy relativně nové a byly postavené bytelně, tak se je podařilo obnovit do původní podoby.“

Na jakých dalších domech a památkách zanechalo svoje otisky spojenecké bombardování a Pražské povstání? Víc uslyšíte ve speciálním cyklu Téma Plus věnovaného konci 2. světové války. Místy destrukce provází Lucie Korcová.