Miloš Jakeš a jeho rok 1989: Červený Hrádek a další projevy

Miloš Jakeš
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloš Jakeš

Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Veřejnost se v té době ještě stále bavila záznamem jeho vystoupení na Červeném Hrádku. Jaké ale opravdu byly Jakešovy projevy?

Vnímat Jakeše jen prostřednictvím jeho vystoupení v létě 1989 na Červeném Hrádku není úplně fér. Nešlo o připravený projev, ale o okamžité odpovědi na dotazy přítomných funkcionářů KSČ ze západních Čech.

Ukázalo se, že Jakeš prostě mistrem improvizace není: jeho odpovědi o zpěvačce Haně Zagorové, o kůlu v plotě, o nepřiměřené stabilitě kádrů a o tom, že „žádnej z nás nebere takový prachy“, vešly do dějin a minimálně v první polovině 90. let byly tím, co dnes označujeme za „hlášky“.

Že projevy spatra dělaly Jakešovi problém, dokazuje i jiná nahrávka, která se podobá té z Červeného Hrádku, ale nedosáhla její slávy. Podobně jako v létě 1989 na Červeném Hrádku, hovořil Jakeš už v dubnu 1989 ke stranickým funkcionářům z východního Slovenska v Košicích. A bylo to neméně vtipné:

„Nám by vyhovovalo pracovat v Československu a dostávat peníze v Západním Německu! A taky stravu bychom nakupovali v Československu, ale průmyslové zboží, které je u nás vysoce zdaněné, bychom chtěli nakupovat v Západním Německu,“ zlobil se Jakeš, když přišla řeč na nízkou produktivitu práce a nedostatečnou modernizaci průmyslového zboží v socialistickém Československu.

Rozhádaná strana

Projevy Miloše Jakeše v roce 1989 výstižně charakterizují situaci Komunistické strany Československa: soudruhům v Praze bylo jasné, že ekonomickými, politickými a národnostními problémy zmítaná Moskva se o své bývalé kolonie nebude zajímat a půjde jí pouze o udržení hospodářské spolupráce a obecného vlivu v bývalých satelitech, ať už se tyto země rozhodnou pro jakoukoliv cestu. V Praze se proto museli „zařídit sami“.

Z Jakešových projevů je patrné, že by mu tehdy vyhovovala situace, která se nejvíc blíží dnešní Číně: celou zemí prostupující a vše (včetně médií) ovládající komunistická strana, které obyvatelé vzdávají oficiálně pocty, zatímco v soukromí si klidně podnikají, hromadí kapitál a cestují, kam je jim libo. Jenže KSČ v roce 1989 nemohla nic takového lidem nabídnout: žila sjezdem plánovaným na rok 1990 a očekávanou změnou vedení.

Na čelná místa se draly různé zájmové skupiny, které zároveň sledovaly, kdo z potenciálních soupeřů udělá chybu. Jakešovy projevy tomu odpovídají: povzbuzuje v nich k větší aktivitě a samostatnosti (například v létě 1989 dělníky plzeňské škodovky), ale zároveň se neustále snaží držet pomyslné opratě pevně v rukách. Na tvrdý náraz v podobě masových demonstrací po 17. listopadu 1989 nebyla rozhádaná strana připravena jednotně reagovat.

Jakešovy projevy z roku 1989 si poslechl, to nejlepší vybral a v pořadu Archiv Plus komentuje historik Michal Macháček.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související