Michal I. – král s korunou, ale bez království

21. červen 2018
Antonescu a král Michal I. v roce 1941 sledují vojenské operace
0:00
/
0:00

Byl to unikát: monarchie s komunistickým premiérem. Tohle prazvláštní soužití praktikovali po konci druhé světové války v Rumunsku. Premiérem byl Petru Groza, předseda levicové strany Fronta oráčů – a rumunským králem mladý Michal I.

Dvě hodiny a pět minut na rozmyšlenou

Důležité je vědět, že král Grozu jmenoval předsedou rumunské rady ministrů nikoli ze sympatií s komunistickými myšlenkami, ale po enormním nátlaku sovětského pověřence pro Rumunsko Andreje Vyšinského, neblaze známého prokurátora z předválečných stalinských monstrprocesů. 

Vyšinský to provedl typicky sovětskou formou „vyjednávání“: dal králi Michalovi dvě hodiny a pět minut na rozmyšlenou, aby si „vybral“ nového předsedu vlády, pokud nechce „ohrozit existenci nezávislého rumunského státu“.

Zároveň jej upozornil, že sestavením nové vlády musí pověřit Grozu, jediného kandidáta přijatelného pro sovětskou vládu. Psal se únor 1945 a Rumunsko začalo naplno chápat realitu života v zemi, obsazené Rudou armádou.

Neudělat nic by bylo horší

Když král Michal I. koncem roku 2017 zemřel, bylo mu požehnaných 96 let. Na pomyslném rumunském trůnu seděl všeho všudy deset let, z toho první tři roky (1927-1930) v době, kdy si jeho vrstevníci ještě hráli: bylo mu šest, když se stal formální hlavou království, protože jeho otec dal místo panovnickým povinnostem přednost záletům s milenkou.

Korunován byl v září 1940, v době, kdy v Rumunsku vládl proněmecky orientovaný diktátor Ion Antonescu, projevující velké sympatie k myšlenkám nacionálního socialismu. Poddaní krále Michala tak bojovali na straně hitlerovského Německa a podíleli se i na invazi do Sovětského svazu. Když se po letech situace obrátila, král Michal – bylo mu tehdy třiadvacet – nechal 60letého diktátora Antonesca ve své kanceláři zatknout.

„Bylo mi jasné, že mi jde o život. Věděl jsem, že Antonescu má lidi všude, i v královském paláci. A německá vojska stále byla na území mé země. Ale zvažoval jsem rizika a vyšlo mi, že neudělat nic by bylo horší,“ vzpomínal král Michal v roce 2005 v rozhovoru pro MF Dnes.

Král Michal I. v roce 1947

Král, kterého politici nevítali

Rumunsko se poté přidalo na stranu spojenců a rumunští vojáci se v rámci válečných operací podíleli i na osvobození části Hané a Vysočiny. Je neuvěřitelné, že se na ně neustále zapomíná, přestože jich v Čechách a na Moravě padlo na šedesát tisíc.

Někteří historikové se přiklánějí k úvaze, že Michalovo rozhodné vystoupení proti Antonescovi zkrátilo válku v Evropě o půl roku. Králi Michalovi to bylo málo platné: Rumunsku nebyl po válce přiznán statut spojence, země se dostala pod sovětský vliv, král Michal 30. prosince 1947 pod nátlakem komunistů podepsal abdikaci a 3. ledna 1948 odjel do exilu – i s královskou korunou.

Do Rumunska se podíval až v 90. letech, zpočátku nevítán postkomunistickou reprezentací, nakonec ale národem přijat jako nezpochybnitelná autorita, kterou dotvrzoval i jeho aristokratický vzhled a vystupování. Jak se do jeho života promítlo složité dvacáté století, nad tím se v pořadu Portréty zamýšlí historik Jan Adamec.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související