Mezi ekonomickými, sociálními a duševními problémy je obousměrný vztah, naznačuje ředitel ústavu duševního zdraví Winkler

3. červen 2022

Chudoba je podle odborníků rizikovým faktorem pro rozvoj duševních onemocnění. Z nových dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, který připravuje výzkumná agentura PAQ Research a Český rozhlas zaměřený na ekonomický vývoj domácností, vyplývá, že dlouhodobě nejhorší stav duševního zdraví hlásí lidé v těžké ekonomické situaci. V kontrastu s tím mezi vysokopříjmovými lidmi s vysokými zbytkovými příjmy míra depresí a úzkostí stagnuje.

„Vztah mezi duševními a socioekonomickými problémy je obousměrný. To znamená, že ty socioekonomické jsou rizikovým faktorem pro rozvoj duševních onemocnění, ale zároveň problémy v oblasti duševního zdraví ženou lidi do problémů sociálních i ekonomických,“ popisuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Život k nezaplacení (logo)

S tím souhlasí i analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

„Dlouhodobě pozorujeme, že zhoršené psychologické zdraví vede k nějakému socioekonomickému propadu,“ potvrzuje.

„Měli jsme klientku, která měla vzdělání, měla víceméně průměrný plat, ale postihly ji deprese. Během jednoho měsíce provolala 150 tisíc, když neustále telefonovala jakési věštkyni… To vedlo k řetězci dalších událostí: Vyhodili ji z práce, přišla na ni exekuce a rapidně se zhoršilo i duševní zdraví,“ popisuje Hůle. 

A dodává: „Změny psychického zdraví nejsou jen tak vidět – a jeho příčina je pro okolí snadno přehlédnutelná, takže o to větší propad může následovat.

Růst sebevražd

Podle ředitele Winklera už jen obavy ze soci-ekonomických problémů mohou mít dopady na duševní zdraví.

„To jsme viděli už za minulé finanční krize v celé Evropě – ještě než naplno propukla a ještě než lidé začali ztrácet zaměstnání nebo jim byly zkracovány úvazky, začala se zvyšovat sebevražednost.“

HOSTÉ:
Michaela Kudrnáčová, socioložka z PAQ
Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, bývalý vedoucí odd. Výzkumného programu sociální psychiatrie
Lucie Vidovićová, socioložka, Fakulta sociálních studií MUNI 
Daniel Hůle, analytik organizace Člověk v tísni, který se specializuje na dluhové poradenství

socioložka Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií MUNI uvažuje, jestli by se nedalo víc pracovat na propojení sociální pomoci s tou psychologickou. „To by se určitě dalo a jsem všemi deseti pro,“ říká.

„Ale je to jeden z obětních beránků mnohem širšího problému, kterým je sektorové dělení. Problémy i lidi máme v určitých krabičkách, takže vidění člověka jako komplexního systému je velmi obtížné. V jedné kanceláři tak řešíme exekuci, v jiné příspěvky na bydlení a v další například duševní zdraví,“ popisuje.  

Co se děje s duševním zdravím lidí, když „chudnou“? Které skupiny obyvatel nejčastěji trpí úzkostmi? Co pro společnost znamená, že přibylo lidí, kterým se zhoršilo duševní zdraví? A co to může znamenat pro soužití Čechů s ukrajinskými uprchlíky? Poslechněte si Souvislosti Plus v audiozáznamu.

autoři: Karolína Kašparová , Lukáš Matoška
Spustit audio

Související