Matka národa Winnie Mandelová byla oporou manželovi, ale i odsouzenou únoskyní, míní historik
Víc než 30 let byla oporou svému vězněnému manželovi Nelsonu Mandelovi. Sama také bojovala proti apartheidu v Jihoafrické republice. Taky se Winnie stala jednou z vedoucích osobností Afrického národního kongresu. V roce 1991 však byla odsouzena za únos 14letého chlapce, kterého pak její bodyguardi zabili. Přesto Winnie Mandelovou dodnes mnozí Jihoafričané uctívají jako matku národa.
Podle Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze měla na mobilizaci jihoafrické společnosti možná ještě větší vliv než její manžel Nelson: „Zatímco Nelson Mandela byl ve vězení, začala být Winnie velmi aktivní v rámci Afrického národního kongresu. A jako aktivistka byla skutečně trestaná. Rok a půl strávila na samotce ve vězení a přes deset let byla ve vyhnanství na venkově. Takže skutečně trpěla policejní represí.“
Čtěte také
Právě tím si Winnie vydobyla obrovské renomé. Historici dnes stále víc zdůrazňují roli žen v boji proti apartheidu. Jihoafričané je nazývají matkami národa a manželka Nelsona Mandely byla jednou z nich.
Koncem 80. let minulého století však Winnie Mandela svého postavení zneužila. Veřejně podpořila používání tzv. náhrdelníků, tedy pneumatik s benzínem, které sloužily k upalování lidí podezřelých ze spolupráce s policií a s režimem apartheidu.
Sama se zapojila do únosu
V roce 1988 se zapojila do únosu 14letého aktivisty Stompie Moeketsiho. Bodyguardi Winnie Mandelové chlapce zabili a ona sama byla v roce 1991 odsouzena za jeho únos. Vězení jí bylo nakonec změněno na podmíněný trest.
Podle Ondřeje Horkého-Hlucháně ale ani tato kauza, kterou ochránci lidských práv na celém světě odsoudili, postavení Winnie Mandelové v JAR příliš neohrozila. Až do konce svého života zůstala poslankyní a po její smrti v roce 2018 jí byl vystrojen v podstatě státní pohřeb.
Poslechněte si celý díl série 30 let poté Mileny Štráfeldové.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
