Mastný papír od hamburgerů? Nedá se recyklovat, ale žížaly si na něm pochutnají a vyrobí kompost, říká vědec
Víte, jaký je rozdíl mezi vermikompostováním a klasickým kompostem? „Obě metody mají své výhody, vermikompostování je přírodní proces za pomoci žížal, kdy vzniká daleko kvalitnější kompost,“ vyjmenovává Aleš Hanč, odborník na zpracovávání biologického odpadu a profesor České zemědělské univerzity.
Čtěte také
„Klasické kompostování je definováno jako aerobní proces zpracování bioodpadů pomocí mikroorganismů, vermikompostování to má podobně, jen se tu navíc přidávají žížaly. U tohoto druhu kompostu ale není možné dosáhnout vysokých teplot – žížaly by uhynuly, proto se kompostuje jinak. Po určité době se přidávají slabé vrstvy, a to tak, aby teplota nevystoupila výš než na 35 stupňů Celsia,“ vysvětluje.
Vermikomposty ale mají vyšší obsah živin i kvalitní organické hmoty, zvýšený obsah prospěšných mikroorganismů a enzymatické aktivity. A také mají vyšší obsah rostlinných růstových hormonů než klasický kompost.
Recyklace vermikompostováním
Aleš Hanč se věnuje i bioodpadům a recyklaci. „Vždy se snažím, aby náš výzkum měl i užitek v praxi, ale obracejí se na nás už i přímo samotné firmy, jako například papírna, pro kterou jsme zjišťovali biodegradabilitu – biologický rozklad – potravinářského nepromastitelného papíru. To jsou takové, které se používají třeba na balení hamburgerů.“
Čtěte také
„Když je tento papír znečištěný olejem, nedá se klasicky recyklovat. Nemá další využití pro papírenské účely. Zajímalo nás, jestli místo toho, aby šel na skládku nebo do spalovny, by se dal kompostovat nebo vermikompostovat. A výsledky byly kladné: Ano, je to možné,“ doplňuje.
Další firmu produkující textil z přírodních látek – bavlny, lnu, přírodní viskózy – zas zajímalo, jestli je možné tento materiál kompostovat nebo vermikompostovat a jak dlouho tento proces trvá.
„Jedním z výsledků je, že vermikompostování bylo výrazně rychlejší než klasické kompostování. A navíc se materiál z přírodních vláken rozložil jen do tří měsíců.“
„Pro širší využití je vidím ale problém v tom, že většina oblečení je ze syntetických vláken, případně ze směsí syntetických a přírodních vláken. A pokud je něco směs, je to pro recyklaci už jednoznačně problém,“ upřesňuje.
Celé Hovory Tatiany Čabákové najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.
Související
-
Nekrm popelnice, narkm žížaly!
Skládkování odpadu je ta nejhorší možnost. Kromě toho, že skládky nevypadají úplně vábně a mohou znečistit podzemní vody, jsou hlavně velkým producentem metanu.
-
Proti suchu žížaly. Česká firma na Expu představila unikátní projekt
Česká firma Florium z Prachaticka, která vyrábí hnojivo z žížal, představila na výstavě Expo v Dubaji návrh, jak pomocí žížal pěstovat na poušti v písku rostliny.
-
Vystrašené žížaly víc prospívají půdě
Pořádně vystrašená žížala zvýší úrodnost půdy mnohem víc než ta, která se nemá čeho bát. Vyplývá to ze studie, v níž vědci testovali ekologickou úlohu tibetských ží...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
