PET láhve neskončí ve škarpě, zní z ministerstva. Zálohy jsou horší než recyklace, oponuje odborník

Co se na novele kritizuje?

Kužvart: Aby láhve byly vratné, nesmí být porušené a už v tom, že se láhev nesešlápne, je skrytý jeden z problémů – bude se vozit vzduch. Škoda je, že jde o systém, který je duplicitní. Z Evropské unie máme nejvíce funkční separovaný sběr. Z deseti lahví uvedených na trh se u nás vrátí více jak osm.

Surý: Aktuálně EKO-KOM vykazuje 75procentní míru sběru PET lahví, u plechů je to číslo ještě horší. A to se bavíme čistě o sběru, nikoliv o recyklaci. Co se týká duplicity, tak už nyní máme zálohování skla a argument, že by se netřídilo sklo, je lichý. Jsme v lepší třetině z hlediska míry sběru a míry recyklace, ale určitě nejsme top jednička.

Proč by nemohly fungovat oba systémy – zálohování i recyklace?

Kunžvart: Investiční část do zařízení obchodů stroji na vracení bude na začátku zhruba 2,3 miliardy. Provozní náklady systému ročně činí zhruba 1,3 miliardy. A ani nápojový průmysl není žádná charita, takže tyto náklady nakonec převede do konečné ceny pro spotřebitele.

Čtěte také

Hladík: Proti zálohování PET lahví je odpadová lobby. Veřejné rozpočty nový systém nebude stát ani korunu

U plechovek je situace mnohem horší a tam si to pozornost zaslouží. U skleněných lahví je to z pohledu ochrany klimatu poměrně jednoduché – láhev se znova použije. Kdežto petky musíte roztrhat, vytavit a vyfouknout nové při ztrátě zhruba 20 procent materiálu. Takže to není úplný reuse.

Surý: Nevím, kde se vzala data, že by se poškodilo životní prostředí tím, že se bude zálohovat. Máme spočítáno, že se uspoří energie a materiál v rámci recyklace plastu. Protože není hygienické vymývat petku, ale efektivnější jak energeticky, tak materiálově je petku rozdrtit a vyrobit z ní nový materiál. Stejně tak jako z jiných materiálů, které recyklujeme.

Vysoká škola chemicko-technologická vypočítala, že dopady pro životní prostředí jsou příznivé a zatím nepřišla žádná relevantní oponentní studie.

Jaká bude ekologická stopa zálohového systému?

Kužvart: Autor analýzy z Vysoké školy chemicko-technologické se přímo na můj dotaz vyjádřil, že vůbec neposuzovali emise z dopravy. Uvědomme si, že oproti 2600 místům v Ostravě, kde můžete do sběrných kontejnerů odhodit plastový odpad, bude asi 100 obchodů, které budou paralelně duplicitně obsluhovány svozem PET lahví.

Z hlediska dopadů na klimatický systém planety to je jednoznačně negativní

Surý: Emise z dopravy jsou marginální. Obchody produkují obrovské množství obalového materiálu a každý má management nakládání s odpady. Stávající novela umožňuje reverzní logistiku, takže nebudou žádné duplicitní cesty.

Čtěte také

iROZHLAS

Povinné zálohování PET lahví a plechovek? Vedení mnoha měst a obcí chystanou novelu zákona kritizuje

Pokud se bavíme o tom, proč vůbec zálohujeme, tak jedna věc je vyčištění přírody. Ale ten  základní cíl je odpovědnost výrobce. Výrobci mají zákonnou povinnost dát do nové petky nějaké množství recyklátu. Český výrobce má právo na český PET, a jestli si výrobce svoji rozšířenou odpovědnost chce plnit přes zálohy, je to úplně relevantní argument.

Jaký dopad bude mít zálohování na sběr a třídění odpadu?

Kužvart: Řekneme si, že to bude povinné, technologie bude digitální a z našeho pohledu s tím není problém. Ale velkým rizikem je, že kdyby všechno proběhlo, jak je v návrhu novely obalového zákona, tak ohrožujeme návyk jednou za čas sbalit různé druhy odpadů a nacpat je do barevných kontejnerů.

Surý: Sklo se nyní zálohuje a nezpůsobilo nám to, že by se nevracelo do sběrných míst, protože k recyklaci dochází v 84 procentech. Ze žluté popelnice na vám vypadne 20 procent objemu materiálu a o to méně budeme muset intenzifikovat sběrnou síť.

Více podrobností o zkušenostech ze zahraničí nebo digitálním zálohování si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.