Špatný film nevypovídá o špatném tvůrci. Jeden recept na kvalitní produkci neexistuje, míní Sedláček
Mojmír Sedláček vystudoval psychologii a mediální studia, ale psychologické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho cesta vedla k filmu a publicistice. „Stále si tato psychoterapeutická zadní vrátka nechávám otevřená, protože ta práce mi přijde zajímavá a smysluplná a třeba se k ní jednou opravdu dostanu, ale dosud se tak nestalo,“ říká v Hovorech. Místo toho se postupně dostal k filmových recenzí a aktuálně vede měsíčník Psychologie dnes.
„Pokukoval jsem po tom. Líbilo se mi, kdybych se psaním o filmech mohl živit,“ přibližuje svoje začátky. „Je to velmi specifická disciplína. Uživit se kulturní publicistikou je nesnadný úkol, který se podaří možná pár lidem v republice.“
Jako filmový publicista nakonec působil na webech Kinobox, MovieZone nebo v médiích televize Prima. Z původní vášně se ale záhy stala rutina, protože provoz redakcí neumožňoval tak kreativní a důkladné analýzy, jaké si Sedláček představoval.
Čtěte také
„Sen se tak stává prací, jako je každá jiná, a mě to nakonec docela vyčerpávalo. A tak jsem na podzim loňského roku přemýšlel, co se sebou,“ shrnuje.
„Neměl jsem pocit, že v mediálním poli by byly podmínky na to, abych jednoduše změnil práci a smiřoval jsem se s tím, že budu muset změnit své zaměření. Nakonec se naskytla příležitost v Psychologii Dnes.“
V tomto měsíčníku od února působí jako šéfredaktor. Aktuálně v něm iniciuje průzkum čtenářské spokojenosti, velké změny ale nechystá. Na rozdíl od konkurence chce hlavně zůstat věrný tištěné formě.
„Především jde o to, aby tady stále byl popularizačně-odborný časopis o psychologii a psychoterapii, který lidem z pomáhajících profesí a jejich klientům nabídne články, které mohou trochu rozšířit jejich povědomí o sobě samém,“ potvrzuje Sedláček. „Náš základ je ve sféře měsíčníku Na výraznější rozšiřování on-line prostoru v tuto chvíli nejsou kapacity.“
Oddělovat tvůrce od díla
Svět filmu ale ani přes své angažmá v Psychologii Dnes neopustil. Věnuje se mu mimo jiné i v nové knize Psychologie v kině. Věnuje se v ní i mimo jiné tomu, jak diváci zpracovávají filmový příběh, nebo se utváří jejich hodnocení v průběhu sledování filmu.
„Od začátku máme určitá očekávání, protože o tom filmu něco málo víme a jsme na něj zvědaví,“ vysvětluje. „Když jsou naše očekávání naplňována, jsme spokojeni. Ale zároveň, když jsou naplňována až příliš, tak je to zapomenutelný film, který nás v zásadě bavil, ale tím, že potvrzoval jedno naše očekávání za druhým, nám nepřinesl nic nového.“
Čtěte také
Proto je dobré, když tvůrci kreativně pracují s dějovými zvraty, prolínáním různých významových rovin nebo originální stylizací. Jednoznačná pravidla, jak vytvořit dobrý film, ale neexistují. Na diváckém hodnocení se totiž zpravidla podepisují i tak subjektivní faktory, jako je aktuální nálada nebo obliba obsazených herců.
Stejné vnější vlivy mohou ovlivnit i úsudek profesionálního filmového recenzenta, proto Sedláček apeluje na čtenáře, aby hodnocení z kulturních rubrik nevnímali jako objektivní závěry.
„Párkrát jsem se setkal s filmaři, kteří četli moje recenze a něco se jim nepozdávalo – to není vždy příjemné,“ uzavírá Sedláček. „Poučil jsem se z toho, že je dobré důsledněji oddělovat filmaře a herce od jejich díla a postav. Ani samotní tvůrci nemusí být s výsledkem úplně identifikováni a není potom zcela fér říkat, že ten a ten filmař je špatný člověk, protože natočil špatný film.“
Jak napsat dobrou recenzi a natočit úspěšný film? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Tatiana Čabáková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
