Mašek, Ježek, Stráský, Macek, Baudyš a Sokol. Příběhy pozapomenutých Politiků devadesátek

Jan Sokol stál u základů Občanského fóra. Dvakrát se mohl stát českým prezidentem

27. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Jan Sokol | Foto: David Neff, MAFRA/Profimedia

Politici devadesátek: Jan Sokol, člen zapomenuté strany Občanské hnutí (4. díl z 4)

Předchozí díl
Následující díl

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. 

Cesta Jana Sokola (1936–2021) k filozofii nebyla přímá. Jako syn uznávaného architekta Jana Sokola, autora novodobých úprav oltáře katedrály sv. Víta a vrat Zlaté brány, se nejprve vyučil a zpočátku živil jako zlatník.

Po dálkovém studiu odmaturoval a v 60. letech několik semestrů studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Poté se do roku 1990 živil jako programátor.

Prof. Jan Sokol a ministr Cyril Svoboda

Zároveň se zabýval křesťanskou filozofií. Jeho tchánem byl fenomenolog Jan Patočka a právě tomuto směru, vycházejícímu ze základních lidských zkušeností, se Sokol věnoval téměř celý zbytek života.

Po listopadu 1989 se zapojil do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum (OF) zvolen do Federálního shromáždění, působil jako místopředseda Sněmovny národů. Po rozpadu OF se začátkem roku 1991 stal členem Občanského hnutí, které ve volbách v červnu 1992 propadlo.

Být prezidentem není legrace

V prezidentských volbách v roce 1992 se po rezignaci prezidenta Václava Havla stal jedním ze zvažovaných kandidátů na funkci. Nakonec ho nominovala ČSSD, kandidatury se však vzdal.

V únoru 1997 se Jan Sokol stal docentem a o tři roky později profesorem, podílel se na vzniku Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy a jeho přerodu ve Fakultu humanitních studií v roce 2000, kterou sedm let vedl jako děkan.

Čtěte také

V prvních senátních volbách na podzim 1996 neúspěšně kandidoval za lidovce, o rok později kývl na nabídku funkce ministra školství ve vládě Josefa Tošovského.

Začátkem roku 2003 se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení prezidenta. Ve třetím kole tehdy zvítězil Václav Klaus.

„Bylo to tehdy pár dobrodružných týdnů a velká námaha. Velké vypětí a potom, musím přiznat, určitá úleva, že to nevyšlo. Být prezidentem není žádná legrace,“ popsal Sokol.

Byl odpůrcem přímé volby prezidenta. „Kdyby na Hrad přišel trošku ctižádostivější člověk, udělá vládě peklo, a přitom nemá žádnou odpovědnost. Přímá volba vyžaduje kampaň a ta prezidentský úřad zakydá hnojem. Vytáhnou všechno svinstvo, včetně věcí, které nejsou pravda,“ předvídal.

Jan Sokol, filozof a vysokoškolský pedagog

Poslechněte si celé Portréty, na Jana Sokola vzpomíná Cyril Svoboda.

autor: David Hertl | zdroj: Český rozhlas