Zemřel Jan Sokol. „Pandemie nám ukázala, že život je vždycky prekérní a že jeden na druhém závisíme,“ říkal
Když na jaře svět zasáhla pandemie nemoci covid-19, šlo pro většinu lidí o zcela novou zkušenost, se kterou bylo potřeba se vypořádat. „Myslím, že to je věc, kterou jsme ještě nezpracovali. Je otázka, co z toho tady zůstane,“ zhodnotil v létě změny v životě společnosti Jan Sokol. Filozof zemřel 16. února 2021 ve věku 84 let.
„Společnost se dlouho bránila třeba práci z domu. A najednou se to muselo nařídit. Takovým způsobem prorazila řada věcí, které předtím nešly,“ poukázal Sokol.
„Zároveň to určité důležité věci připomnělo. Třeba, že lidský život je vždycky prekérní – člověk může umřít každou chvíli. To patří k osudu narozeného smrtelníka.“
Čtěte také
Kromě toho také karanténa a omezení kontaktu s okolním světem ukázalo ještě jednu, neméně důležitou věc. „Najednou jsme si uvědomili, jak strašně jeden na druhém závisíme. Moderní sebepředstava člověka je často taková, že je autonomní bytost, která nikoho nepotřebuje. Nikomu není ničím zavázán. A teď najednou v tom koronaviru, kde se musela lidská setkání omezit na naprosté minimum, se ukázalo, jak strašně moc žijeme z těch mezilidských vztahů,“ dodal.
Řeč přitom není jen o přátelství nebo vztazích v rodině, ale také o životě jednotlivce v institucích. „Většina, alespoň filozofických knížek, které se týkají dobrého života, vychází z toho, že člověk je málem sám na poušti. V krajním případě si všímá nějakých vztahů ‚já a ty‘. Ale my žijeme od rána do večera a od narození do smrti pořád ve vztazích k neosobním institucím, o které se musíme také pořád starat,“ připomínal Sokol.
Strašáci mezi námi
Přestože v roce 2003 souhlasil s kandidaturou na post prezidenta a jen těsně prohrál s Václavem Klausem, o deset let později v přímé volbě už Jan Sokol nekandidoval.
Čtěte také
„Já jsem později byl velkým odpůrcem přímé volby. Myslím, že se ty obavy vesměs naplnily. Skutečně je to tak, že tím přímo voleným prezidentem se může stát jenom někdo, kdo o to strašně moc stojí. Kdo do toho dá všechno. A je ochoten proto slíbit taky skoro všechno. A to není dobrá věc,“ zhodnotil způsob volby hlavy státu.
Za dobrý příklad fungování prezidentského úřadu považoval například Německo. „Prezident není moc vidět, nevnucuje se, v žádném případě nedělá potíže vládě, ale když je opravdu zle, tak se ozve. A tenhle hlas, který se ozve jednou za čas, má pro společnost ohromnou cenu. Toho bohužel čeští prezidenti nejsou schopni, poněvadž se pořád do něčeho cpou a pořád chtějí být každý den v novinách,“ řekl Sokol.
Právě přístup podobný tomu německému u nás postrádal v době pandemie. „Chyběl tady nějaký lidský hlas, který by řekl: ‚Nebojte se, máme tady lidi, kteří něčemu rozumějí, něco umějí, usilovně na tom pracují.‘ Tohle vám žádný počítač říct nemůže. A ti hodně ctižádostiví politici vždycky za svůj úspěch považují, když se o nich píše. To znamená, že jsou spíše nakloněni tomu strašit. A tak je tady těch strašáků v té moderní společnosti trošku moc,“ zhodnotil filozof současnou politickou scénu.
Internetová encyklopedie
Koníčkem posledních let se Janu Sokolovi stala internetová encyklopedie Wikipedia. Patří mezi přibližně stovku Čechů, kteří se intenzivně starají o její obsah. „Už řadu let jsem do ní vlastně investoval neuvěřitelné tisíce hodin. Někdo si může myslet, že je to hloupost. Já si nemyslím, že by to byl ztracený čas,“ řekl.
Čtěte také
Podle něj totiž internet k něčemu je teprve ve chvíli, kdy do něj někdo nahraje něco rozumného. „V té změti podivných švindlů, pomluv a fake news je docela užitečné, když je tam i pokus do té džungle vysekat cestičku, kde se nemusíte bát, že šlápnete na hada,“ popisuje důvody, proč se největší internetové encyklopedii světa tak intenzivně věnuje.
Sám na Wikipedii viděl dvě velké výhody. Tou první jsou dobře a jasně stanovená pravidla. „A druhou ohromnou výhodou je, že vedle máte vždy ty varianty v jiných jazycích. Takže když si otevřete český článek a připadá vám, že je v něm něco divného, tak se podíváte vedle na anglický, německý nebo francouzský a jste doma. Ta kontrola přes jinojazyčné verze je strašně účinná,“ dodal na adresu svého aktuální koníčku filozof a pedagog Jan Sokol.
Poslechněte si celé Hovory Štěpána Sedláčka s Janem Sokolem. Dozvíte se také to, jak došlo k překladu jeho Malé filosofie člověka do čínštiny nebo co o člověku vypovídá to, že chce o všem rozhodovat sám.
Jan Sokol zemřel 16. února 2021 ve věku 84 let.
Související
-
Pandemie je vypouklé zrcadlo, které ukazuje, kdo je kdo. I kdo je Zeman a Babiš, míní filozof Němec
Vyjde česká společnost ze současné krize posílena, nebo ne? A co každý z nás? Jak filozof Václav Němec hodnotí poslední vystoupení prezidenta a premiéra na veřejnosti?
-
Svoboda slova je hodnotou pro někoho, kdo má co říct, myslí si filozof Kroupa
Vadí mu, když se jde nad rámec teze, že svoboda jednoho je omezena pouze svobodou druhého a nutností udržet společenství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.