Odpor lidí vůči vědě je úměrný tomu, jak moc by museli změnit své životy, tvrdí filozof Latour
Francouzský sociolog a filozof vědy Bruno Latour vydává knihu Zpátky na zem, která v červnu vyšla i v české překladu. Jaký recept má přední evropský intelektuál na řešení globální klimatické změny v době koronavirové?
O vlivu antropogenních emisí na změnu klimatu hovoří vědci už několik dekád. Navzdory informacím, které zveřejňují státy, firmy i další aktéři, se emise oxidu uhličitého ale nesnižují dostatečně rychle na to, aby byli klimatičtí experti spokojeni.
„Vědci jsou často velmi naivní stran toho, jak veřejnost chápe jejich činnost,“ konstatuje ve Studiu Leonardo Latour.
V tomto případě vědci lidem říkají, aby radikálně změnili svůj způsob života. „Představa, že můžete lidi seznámit s komplikovaným odborným tvrzením a přidat varování, aby naprosto změnili své životy, a lidé to bez váhání přijmou, je asi chybná.“
Odpor lidí vůči pravdě, kterou přináší vědecký diskurz, je úměrný velikosti této krize a rozsahu změn, které lidé musejí provést ve způsobu svého života.
Bruno Latour
Právě to je důležitým tématem knihy Zpátky na zem. „Protože je třeba se vrátit, tedy metaforicky přistát na místě, které dokážou určit informovaní vědci. To ale samotní vědci zařídit nezvládnou, i když disponují mocí pravdy a faktů.“
„Takže vědci by měli dělat svou práci, ale neměli by spěchat. Řada z nich je zoufalá z toho, že reakce lidí neodpovídá závažnosti jejich zjištění. Proto je třeba mezitím udělat mnoho politických kroků. Nechce se nám do nich, ale udělat to musíme, je to práce nás vědců.“
Nemáme dost energie vstřebat to, co nám vědci říkají
Filozof věří, že by v tomto boji mohlo pomoci umění. „Jeden z důvodů, proč nedokážeme přijmout opravdu špatné zprávy, je ten, že nám schází schopnost je vstřebat, nemáme na to dostatek vnitřní energie.“
„Nejsme zvyklí brát ohledy na tak rozsáhlé věci jako klima nebo tak mnohočetné jevy jako biodiverzita. Takže se musíme mentálně i esteticky připravit a rozvinout schopnost porozumět tomu, co nám vědci říkají. To je náš hlavní úkol.“
Musíme vyzkoušet umění, divadlo, hudbu i výstavy... Všechno stojí za pokus a je na intelektuálech, aby to zkoušeli. Na sociálních vědcích je analyzovat různé typy sítí a posunout se od špatných zpráv, které přináší věda, a sledovat politické akce jednu po druhé.
Bruno Latour
„Já se se svou knihou snažím přiblížit k obavám malých skupin občanů a rozporů, ve kterých se nacházejí.“
„Protože všichni jsme teď plní rozporů,“ soudí myslitel. „Můžu třeba říci, že chci snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře, ale zároveň přiznám, že po měsících strávených doma bych moc rád někam odcestoval letadlem.“
„A pokud tyto rozpory nebudeme moci vyjádřit skrz umění, sociální vědy, interview nebo nějaký druh politického narativu, tak se nepohneme z místa,“ věří Bruno Latour.
Celý rozhovor s ním si můžete poslechnout na záznamu.
Související
-
Filozof Bruno Latour varuje před návratem do „normálu“ a volá po environmentálně šetrné ekonomice
„Nepromarněme příležitost upravit ekonomiku při rozvolňování ochranných opatření tak, aby odpovídala nejen životním standardům, ale i klimatické změně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka