Masakr v Postoloprtech? Německé ženy a děti poslala naše armáda do táborů, muže ale postřílela
Před 80 lety, respektive 4. června 1945 postříleli vojáci tehdejší Československé armády nejméně 763 civilních obyvatel německé národnosti. „Tehdy se v Postoloprtech soustředila naše armáda, protože tam mělo vzniknout sídlo velitelství 1. československé divize,“ vysvětluje historik a publicista Českého rozhlasu David Hertl.
Čtěte také
„Právě toto rozhodnutí pak vedlo k tomu, že obranné zpravodajství komunisty a později i náměstka ministra obrany Bedřicha Reicina přijalo takzvané mimořádné opatření. To spočívalo v ,čištění‘ prostoru od obyvatel německé národnosti,“ doplňuje.
Místní Němci tak byli z celé oblasti přiváděni do Postoloprt. „Ukázalo se, že jich je tolik, že tehdejší naše armáda nenašla jiné řešení a ženy a děti odeslala do internačních táborů, muže ale postřílela.“
Pak vyhrožovali smrtí i nám
Hertl o masakru v Postoloprtech psal s kolegyní Květou Tošnerovou poprvé v regionálních lounských novinách v květnu 1995. „Reakce čtenářů byla drtivě odmítavá. Pozitivních ohlasů bylo minimum, ale chodily anonymy a vyhrožování smrtí,“ vzpomíná.
Čtěte také
„Vyšetřovala to i policie, další lidé vyhrožovali žalobami, ale nakonec žádná nepřišla, protože je nepochybné, že se ten masakr opravdu stal,“ přidává Hertl.
„Bouřlivá reakce a výhružky mají i nějaké vysvětlení: Na Žatecku a Podbořansku bydlela nebo ještě bydlí řada Volyňských Čechů, kteří přišli se Svobodovou armádou, tedy s tou, která byla označena jako jedna z možných pachatelů vražd v Postoloprtech. Tím druhým možným pachatelem byla tehdejší policie – takže je asi jasné, že se to místních osobně velmi dotýkalo.“
Co se vlastně v Postoloprtech stalo? Odpovědi se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru, hlavně ale v pořadu Dokument Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.




























