Češi slavili, Němci věřili, že se zpráva o vzniku Československa nepotvrdí. O říjnu 1918 v pohraničí
Když dorazila zpráva, že vzniklo Československo, v převážně českých Lenešicích na Lounsku slavili. Večer zahrála nová státní hymna a konala se taneční zábava, zapsal kronikář. O pět kilometrů dál se k novinkám postavili jinak. Přednosta železniční stanice převážně německých Břvan zakázal českým zaměstnancům mluvit novým státním jazykem a prohlásil, že telegrafickou depeši, která informovala o vzniku státu, neuznává. O tom, jak říjen 1918 vnímali v pohraničí, je Dokument Plus.
Podle historiků žilo v roce 1918 na území historických českých zemí asi tři miliony Němců, z toho jeden milion v území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje. Zároveň šlo o průmyslově velmi vyspělé oblasti s bohatým politickým životem.
Češi a Němci tam žili vedle sebe, ale málokdy spolu. A na odlišnosti ukázal právě říjen 1918.
Čtěte také
Myšlenka samostatného českého, natož československého státu byla nepředstavitelná nejen pro naprostou většinu obyčejných Čechů v historických českých zemích. Tím spíše něco takového mohlo jen těžko napadnout stejně obyčejné Němce žijící v Čechách.
O to překvapenější všichni byli 28. a 29. října, když se k nim dostaly zprávy o nově vyhlášeném státu.
Na Ústecku
Na části dnešního Ústeckého kraje uběhly události 28. října takřka bez povšimnutí. Na konci války byla tak špatná sociální situace, že lidé měli dost starostí sami se sebou, a co se dělo v Praze, je nechávalo chladnými.
Čtěte také
Ovšem na Teplicku a Duchcovsku žila početná česká menšina a ta se ke vzniku sátu přihlásila. I v dalších českých městech se slavilo, muži shazovali z úředních budov rakouské orlice a nahrazovali je červenobílými prapory.
Němce naopak novinky utvrdily v tom, že chtějí zůstat součástí Rakouska, případně budoucího Německa – a němečtí poslanci vídeňského parlamentu, kteří pocházeli z českých zemí, začali vyhlašovat německé župy, které by se ke zmíněným státům měly připojit.
Pořad Dokument Plus přiblíží emoce a prožitky říjnových dnů, nabídne citace z dobových kronik a novin i úvahy historiků, proč se nová německá menšina nedokázala s československým státem ztotožnit.
Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2010.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
