Mám krásný život, stále jsem něco objevovala a objevuji, svěřuje se historička umění Irena Žantovská Murray

17. leden 2024

Historička umění, překladatelka a někdejší ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů a veškerých sbírek Královského institutu Irena Žantovská Murray tvrdí, že nejvíc nenávidí „mrtvé archivy“.

„Proto je dodnes otevírám a zabývám se jimi, protože tím, že jsem dala svým velice kvalitním kolegům určitý impulz, abychom je zveřejnili v podobě, která je přijímaná a přejímaná, tak těch pět milionů ,něčeho‘ není něco stejně důležitého. Až to všechno bude jednou celé v digitální podobě, bude to obrovský dar. Nejen pro výzkum, ale například pro porozumění architektuře,“ říká v pořadu Hovory.

Čtěte také

Starší sestra Michaela Žantovského pokračuje: „Proč je důležitý zlomek rakve slavného anglického architekta? Proč u nás najdete modely z 18. století, které se dají rozkládat jako lego? Co tyto věci znamenají a co to bylo za lidi? To mě zajímá i teď, kdy už nejsem institučně zaměstnaná, ale stále jsem ,člověk‘ Královského institutu.“

„Teď už zas pracuji na dalším velkém archivu, který má velký český obsah. Ale byl to krásný život, protože jsem v něm stále něco objevovala,“ přiznává.

Jak jí láska ke knihám, jazykům a archivům pomáhala při studiu a práci v Kanadě na přelomu 60. a 70. let? Jak významná je probíhající digitalizace archivních sbírek? Poslechněte si v Hovorech Ondřeje Konráda.

Spustit audio

Související