Major Zeman jako hrdina nejen televizní, ale také rozhlasový
Je to pravděpodobně nejslavnější a také nejkontroverznější seriál, který tu zbyl po komunistické Československé televizi. Třicet případů majora Zemana vznikal pod přímým dohledem ministerstva vnitra a v režii Jiřího Sequense se tu před kamerou vystřídala valná většina tehdy žijících a hrajících herců; čest výjimkám.
Hlavního hrdinu – esenbáka Honzu Zemana, vždy oddaného a schopného obětovat službě čas i zdraví, hrál Vladimír Brabec. První díl byl uveden přednostně jako „návnada“ pro diváky v dubnu 1975.
Režisér Miroslav Macháček, který byl tehdy hospitalizován v psychiatrické léčebně, si do svého deníku napsal o Smrti u jezera: „Velké zklamání. Čekal jsem, že to bude lepší. Chabý příběh, slabé dialogy, šaržírující a schematičtí herci. Někteří byli špatní. I Somr – v šarži záporného hostinského, národního socialisty. Idea vyčuhuje neobratně a neomaleně ze všeho. A ta Brabčákova naondulovaná paruka! Že si to nechal dát na hlavu. Vypadal nemožně nasládle a hloupě.“
Lidé majora Zemana hltali
Českoslovenští televizní diváci však byli jiného názoru; seriál se během let stal velmi oblíbeným, snad pro divácký hlad po detektivních a akcí nabitých příbězích.
Na televizních obrazovkách se mohli v té době potkávat jen se sovětským agentem s krycím jménem Stierlitz v seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) nebo se Stanislavem Kolickim alias Kapitánem Klossem (Polsko, 1968-1969).
Do roku 1989 bylo Třicet případů několikrát reprízováno, po listopadu se však seriál objevoval jen sporadicky ve studentských klubech jako součást recesistických projekcí.
Mediální skandál
První porevoluční reprízu vysílala Česká televize až v roce 1999 a přestože jednotlivé „případy“ doplnila vysvětlujícími dokumenty a diskusemi, šlo v té době o značný mediální skandál.
Čtěte také
Pozdější komerční vytěžování stanicemi Prima či Barrandov už takovou mediální pozornost nezískalo.
Proč se však seriálem o pokřiveně podané historii Sboru národní bezpečnosti zabývat v rozhlase? Je to s podivem, ale rozhlasový archiv skrývá několik pozoruhodných rarit, které s případy majora Zemana úzce souvisí.
Pokud chcete vědět, jak souvisí dvě rozhlasové detektivky se Sequensovým seriálem, proč zabloudil major Zeman do seriálu Jak se máte, Vondrovi, co s tím má společného Xaver a estonský rozhlas? Poslechněte si náš pořad z cyklu Archiv Plus.
Související
-
Jsou lidé, kteří se vyjadřují k dějinám na základě jednoho z dílů majora Zemana, říká Eduard Stehlík
Vojenský historik Eduard Stehlík se specializuje na novodobé československé dějiny a mnohdy se setkává s různými názory na minulé skutečnosti...
-
Seriál Major Zeman je klasickým příkladem socialistické propagandy. A je tady dodnes, říká historik
Autor řady knih se zabývá se studiem historie propagandy, nebo hudby. Vyučil se opravářem zemědělských strojů a byl zedníkem. Připravila Ivana Chmel Denčevová.
-
Rok 1979: Poslední klapka Třiceti případů majora Zemana. Komunistická policie měla na seriál vliv
Jen málokterý český seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse a vzbudil takovou vlnu rozhořčení jako 30 případů majora Zemana.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
