Jsou lidé, kteří se vyjadřují k dějinám na základě jednoho z dílů majora Zemana, říká Eduard Stehlík

10. leden 2019

Vojenský historik Eduard Stehlík se specializuje na novodobé československé dějiny a mnohdy se setkává s různými názory na minulé skutečnosti. S kauzou bratří Mašínů sklidil za svůj postoj, kterým se obou odbojářů zastal, četnou kritiku. „Často se k případům vyjadřují lidé, kteří nemají elementární informace,“ uvádí.

„Mají potřebu se vyjádřit, svůj názor prosadit a jednají na základě dojmů, případně toho, že jejich jediným vzdělávacím zdrojem je jeden z dílů Třiceti případů majora Zemana,“ dodává.

Historik a spisovatel Eduard Stehlík se zaměřuje na novodobé československé vojenské dějiny, zejména období mezi lety 1914 a 1956. Je ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Dříve působil jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Napříč společností

Plukovník generálního štábu se stal až nepříjemně očitým svědkem politických tlaků na Ústav pro studium totalitních režimů, když byl během dvanácti měsíců nejprve zbaven funkce 1. náměstka, posléze zase přijat jako člen rady Ústavu. Sám příliš nerozumí, proč tomu tak bylo, protože, jak uvádí, nebyl a není politicky aktivní.

Mnoho lidí nepotřebuje říkat nahlas své názory ani dnes, proto jim to nechybělo ani v minulých časech.
Eduard Stehlík

Překvapilo mě, jak různorodí lidé nemají zájem na tom, aby se tento stát vypořádal se svými vlastními dějinami. Jde to napříč stranami a nemusí to být ani problém daného člověka. Vždycky si kladu otázku, proč právě tento člověk vehementně vystupuje proti něčemu. Pak například zjistím, že je to ve skutečnosti problém jeho otce, matky nebo dědečka,“ říká a vysvětluje, proč se lidé chovají také netečně:

Mnohé důvody tohoto zájmu si spousta z nás, kteří jsme v dané době žili, nepřipouští. Jsou to nostalgie způsobené tím, že jsme v té době vyrůstali a zažívali první kamarádství, první lásky, byli jsme mladí a podobně. I to, že jsme v té době nesměli říkat nahlas své názory. Protože mnozí to nepotřebují ani dnes. Tudíž jim to nechybělo ani tehdy.“

Vliv rodiny

Vedle Josefa Mašína zmiňuje historik další respektovanou osobnost, která hraje v jeho životě a přístupu ke společnosti a dějinám roli.

„Příběh Jana Kubiše je fascinující. Například to, z jakých poměrů vzešel a jaké minimum do něho bylo vloženo jedním příbuzným, slepým, přitom se od toho rozvinulo všechno. Najednou cítíte vliv rodiny, kde může přijít jeden jediný člověk, který naprosto zásadním způsobem člověka ovlivní a vychová takovým způsobem, že je pak vlastencem, jakým byl,“ říká Eduard Stehlík o zásadním hrdinovi protinacistického odboje.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Eduard Stehlík bude ještě hovořit o svém silném vztahu k Lidicím, přednostně k lidickým dětem, a jejich osud vyloží v kontextu osvěty dnešních středoškolských studentů.

autoři: Barbora Tachecí , kte

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.