Luboš Palata: Odsouzení polské soudní reformy ukazuje, proč je dobré míti silný Brusel
Je to důležitá zpráva nejen pro Polsko, ale i pro Českou republiku, pro nezávislost našich soudů a udržení právního státu.
Evropský soud v pondělí konstatoval, že polská soudní opravdu ve velkých uvozovkách „reforma“ je proti unijnímu právu. Ve stručnosti je o to, že postup polského vládnoucího Práva a spravedlnost, který uměle snížil věk odchodu soudců Nejvyššího soudu do důchodu, aby si mohl na uvolněná místa dosadit sobě poslušné soudce, je v rozporu s unijním právem.
Jaká byla cesta Polska ke svobodným volbám?
Pavel Novák hovořil s bývalým polským prezidentem a zakladatelem hnutí Solidarita Lechem Wałęsou. Na téma první kolo částečně svobodných tzv. „kontraktowych“ voleb (a nejen to).
Polské jednobarevné vládě se tak zkomplikuje snaha pod záminkou „dekomunizace“ zcela ovládnout polské soudnictví, což začalo už krátce po volbách před čtyřmi roky brutálním ovládnutím Ústavního soudu. „Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla po verdiktu unijního soudu Evropská komise, která Polsko za porušování principů právního státu zažalovala.
„Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU,“ dodala Evropská komise.
Tato část verdiktu Evropského soudu je zřejmě nejdůležitější. Soudci v každé z unijních zemí jsou sice soudci národními, ale vzhledem k tomu, že Evropská unie je prostor, který se řídí společnými demokratickými pravidly, jsou tito soudci zároveň i vykonavateli celounijně platícího práva.
V4 a problémy s demokracií
Právní stát a nezávislost soudů, která zaručuje spravedlivý rozsudek a rovná práva pro každého občana Evropské unie na každém místě, je přitom nepřekročitelnou červenou linií, za níž se žádný z unijních států nesmí ocitnout, má-li Evropská unie zůstat Evropskou unií.
Luboš Palata: Eurovolby jako středoevropské zrcadlo. V Polsku naznačí osud tamní demokracie
Volby do Evropského parlamentu, které už ve čtvrtek začínají ve dvou prvních zemích Evropské unie, jsou důležité vždy jak z celoevropského, tak i z národního hlediska.
Silná Evropská komise, která je strážkyní evropských smluv, včetně zmíněného principu, je přitom nutností, podobně jako je nutností, aby členské státy respektovaly rozsudky Evropského soudu.
Není proto divu, že právě ze strany zemí Visegrádské čtyřky, které mají v rámci unie největší problémy s plnou demokracií, právním státem a nezávislostí soudů, je největší tlak na to, aby byla role Evropské komise co nejvíce oslabena. Premiér Česka Andrej Babiš, který má v současnosti sám problém se střetem zájmů předběžně zjištěným Evropskou komisí, je společně se šéfy vlád Polska a Maďarska jedním z těch, kteří na oslabení nové Evropské komise nejvíce pracují.
Za definicí, že by novým šéfem Evropské komise měl být někdo, kdo bude nakloněn Visegrádské čtyřce, se přitom může skrývat zájem, aby Brusel pro příště nad porušováním právního státu, nezávislosti soudů, či střetem zájmu českého premiéra zamhouřil oko. Což je přesně opak toho, co by si občané Polska, Maďarska i Česka, stejně jako celé Evropské unie, měli přát.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
