Luboš Palata: Eurovolby jako středoevropské zrcadlo. V Polsku naznačí osud tamní demokracie
Volby do Evropského parlamentu, které už ve čtvrtek začínají ve dvou prvních zemích Evropské unie, jsou důležité vždy jak z celoevropského, tak i z národního hlediska.
Ve střední Evropě jsou tentokrát obzvlášť důležité a to proto, že ve dvou zemích regionu, v Polsku a Maďarsku, se jejich prostřednictvím naznačí, zda bude vývoj v těchto státech pokračovat po trajektorii směřující k autoritářskému nedemokratickému uspořádání. Nebo zda tyto země zůstanou součástí demokratického evropského prostoru.
Robert Schuster: Orbán nepřestane provokovat. Popřel by sám sebe
Evropští lidovci zažehnali na poslední chvíli oheň, který se mohl proměnit v požár a zničit jejich ambice obsadit po příštích volbách do Evropského parlamentu klíčové pozice v unii.
U Maďarska není za současného mocenského uspořádání téměř možné, aby zvítězil někdo jiný, než Fidesz vládnoucího premiéra Viktora Orbána. Důležitější než předem jasný výsledek voleb tak bude hodnocení mezinárodních pozorovatelů. Ti budou muset zvážit, zda byly volby ještě řečeno diplomatickým jazykem „svobodné a férové“, nebo zda se už jednalo o volby nesvobodné a neférové.
Pokud bude hlasování v Maďarsku vyhodnoceno negativně, měl by následovat logický krok, který by mandát maďarských europoslanců neuznal a Budapešť by musela volby za demokratických podmínek včetně rovného přístupu politických stran do médií opakovat. V opačném případě by neměl být mandát maďarských europoslanců uznán a měli by být zbaveni hlasovacího práva a neměli by pobírat europoslanecké platy.
Co by polská demokracie nemusela přežít
V Polsku nestačilo ještě tamní samovládnoucí Právo a spravedlnost ohnout poměry natolik, aby hrozil maďarský scénář. Volby v této zdaleka největší středoevropské zemi jsou ale klíčovou a poslední zkouškou opoziční Evropské koalice před důležitými parlamentními volbami letos na podzim.
Bůh, čest a vlast. Kaczyński chce skoncovat s evropskými hodnotami, tvrdí publicista
Spor o reformu soudnictví začíná stále více přesahovat hranice Polska. Evropská komise varuje, že Varšavě hrozí v krajním případě i odejmutí hlasovacích práv v Evropské unii, pokud bude tamní vláda nadále prosazovat opatření, jež ohrožují nezávislost justice. „Komise není sbor úředníků, kteří se svévolně pletou do záležitostí jiného státu. V popisu práce má povinnost sledovat stav právního státu v jednotlivých zemích,“ zdůrazňuje publicista Petr Janyška.
Zdá se, že Evropská koalice sehraje přinejmenším vyrovnanou partii s Právem a spravedlností a spolu s hlasy nové liberální strany Jaro získá lepší výsledek než vládnoucí státostrana.
Vysoká popularita PiS je však varující a ukazuje, že bez jednoty, kterou Evropská koalice v čele s Občanskou platformou ukazuje v evropských volbách, bude Jaroslaw Kaczynski a jeho věrní k neporažení. Druhé volební období vlády PiS by nemusela polská demokracie přežít a dal by se očekávat vývoj podobný Maďarsku.
Velmi důležité budou z podobného důvodu evropské volby i na Slovensku. Tam se hraje o to, kdo bude lídrem demokratické opozice, která má velkou šanci vystřídat v čele Slovenska Směr expremiéra Roberta Fica. Směr sice volby vyhraje, ale zřejmě poměrně těsně. Úspěch jasně proevropské liberální koalice Progresivního Slovenska a strany Spolu by mohl na vedlejší kolej odsunout euroskeptickou Svobodu a Solidaritu Richarda Sulíka.
Důležité také ale bude i to, zda se druhou nejsilnější stranou nestane extrémně pravicová Lidová strana – Naše Slovenska Mariána Kotleby. To by bylo varování, že ani Slovensko nejde tak dobrým směrem, jak by se nám z Prahy po zvolení liberálky Zuzany Čaputové první slovenskou prezidentkou mohlo zdát.
Autor je redaktorem Deníku
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
