Luboš Palata: Odkaz Cyrila a Metoděje pro dnešní Evropu

Byzantská říše, z níž tehdy oba solunští bratři přišli, je už mnoho století neexistujícím státním útvarem a dnes se jen stěží můžeme dohadovat, kterým směrem by se složitý vývoj této přímé pokračovatelky Římské říše ubíral.

V době soluňských bratří však byla stále jednou z rozhodujících evropských mocností a proto nebylo vyslání Cyrila a Metoděje do Velkomoravské říše ničím překvapivým.

Staroslověnská tradice a cyrilice, kterou s sebou bratři přinesli, se do značné míry zasloužila o to, že Slované mají tak dlouhou literární tradici a položila základ dnešní azbuce, kterou bohužel má většina z nás spojenou s ruštinou, jež se tu povinně jako v jiných sovětských satelitech učila v době komunistické totality. Za tuto vzpomínku však Cyril a Metoděj nemohou a už vůbec nenesou vinu na tom, co se v minulém století vyvinulo na území bývalého carského impéria.

Čtěte také

Cyril a Metoděj však měli význam daleko větší, který je ukryt pod slovem "věrozvěstové". Byli to především misionáři, kteří se zabývali tím, jak přiblížit křesťanskou víru slovanským a jiným národům. A jejich recept byl jednoduchý a dosud stále platný. Slovo Boží, podobně jako jiné důležité věci, je třeba lidem přinášet v jejich jazyce, v jazyce, kterému porozumí.

To považuji za jejich nejdůležitější odkaz, který platí bezpochyby dodnes. A nejen ve víře a v církevním životě, ale v životě vůbec. Pokud se totiž jazyk těch, kteří chtějí přinášet lidem novou víru, myšlenky a představy, vzdálí od jazyka běžných lidí, jazyka, kterému rozumějí, pak hrozí odcizení a nepochopení bez ohledu na to, že jsou ta slova třeba velice dobře míněna.

Výstava CM 863: Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta|foto: Národní galerie Praha

Takovým stále méně srozumitelným jazykem mluví na lidi naši politici, kteří se pohybují ve světě frází, ještě ne tak strašných jako v dobách komunismu, ale už také frází. Ještě o něco horší je to přes celé pluky překladatelů s Bruselem a politiky, kteří spadli do unijní rutiny.

Mám jednoho oblíbeného vysokého úředníky z Bruselu, chytrého to muže, rozhovor, s nímž ale vždy musím překládat do jazyka srozumitelného normálním lidem a to se oba bavíme česky, respektive můj protějšek z Bruselu si myslí, že česky mluví. Ano, česká slova se tam vyskytují, ale s Čechům srozumitelným jazykem to má společného pramálo. Přitom jeho úmysly jsou dobré, myšlenky inspirující, ale přes neprostupné houští nesrozumitelného jazyka jen těžko pochopitelné.

Pokud Cyrilovi a Metodějovi za něco dodnes vděčíme, pak za to, že nám srozumitelně přiblížili křesťanství, víru, na níž dodnes stojí naše civilizace i naše Evropa. Pokračujme, jak u nás, tak v Evropě v tomto jejich odkazu. Protože ne nadarmo jsou právě soluňští bratři spolupatrony Evropy.

Hezký cyrilometodějský víkend vám přeje váš Luboš Palata.