Lodě, sonary nebo podmořské vrty vadí i bezobratlým. Krevety, ústřice i langusty můžou ohluchnout

Lodě či těžba v mořích neohrožují na zdraví jen kytovce, ryby nebo želvy, o kterých se častěji mluví. Hluk brzdí například růst drobných mořských živočichů, jejich příjem potravy nebo rozmnožování. Studie o tom vyšla v časopise Frontiers in Marine Science.

Bezobratlí poslouchají zvuky různými způsoby: Někteří mají například takzvané statocysty, které jsou – stejně jako naše vnitřní ucho –, centrem rovnováhy a umožňují živočichovi pohyb v prostoru.

„Mají v sobě tekutinu, která dráždí smyslové buňky podle toho, jak zvíře pohne hlavou,“ říká odbornice na ekologii Tereza Petrusková, která se zabývá bioakustikou.

Brvy na nožičkách

Drobní bezobratlí mívají receptory zvuku někdy i na povrchu těla. „Mají tlakové detektory, které navazují na smyslové buňky,“ dodává Petrusková.

Čtěte také

Keporkakové zesilují písně, když slyší silný vítr. Hluku lodi spíš utečou

K poslechu bezobratlým slouží třeba brvy, ochlupení na nožičkách nebo speciální strunný orgán, který se rozezní působením tlaku vzduchu.

Například krabi, ústřice nebo humři tak dokážou zachytit, pokud jejich partneři a příbuzní, hrají končetinami o vlastní těla nebo zvuk vydávají třením o nějaký objekt. Podobně to na souši dělají kobylky nebo cvrčci. 

Chvění vody 

Vlivem lidských provozů můžou ale i bezobratlí o sluch přijít. Rozvibrovaná voda totiž dokáže rozechvět celé tělo, zvláště pak tělo tak malého živočicha.

Čtěte také

Malí i větší mořští živočichové využívají jiný pohon, než jsme si mysleli. Šetří energii tím, že nasávají vodu

„Když je hluk moc silný, zatřese s ním tak, že mu sluchový orgán zničí,“ upozorňuje etolog, odborník na chování zvířat Marek Špinka.

Důsledkem může být i ztráta schopnosti vnímání vlastního pohybu nebo gravitace. Živočich pak ztrácí schopnost přežití, protože netuší, co je dole a co nahoře.

Umělá inteligence

Člověk svou hlučností ovlivňuje celé potravní řetězce v mořských ekosystémech.

Větší živočichové totiž často filtrují z vody korýše, a tím přispívají ke koloběhu živin a uhlíku. 

Čtěte také

Mořští koníci a jehly závisejí na oceánských proudech a řasách, které je vozí

„Mění se tím dynamika celých populací. Řada bentických živočichů je usedlých, ale jejich larvy jsou pohyblivé,“ uvádí další příklad Špinka.

Někdy je hlukové znečištění kontinuální, jindy jde o silné jednotlivé nárazy. Jak vědci doložili, působí to na jednotlivé buňky i celé ekosystémy.

Věda se snaží takovým situacím zabránit, dnes i pomocí umělé inteligence, která badatelům pomáhá detekovat a třídit zvuky. 

Čím člověk mate langusty, krevety nebo olihně? Co ovlivňuje hlasitost písní keporkaků? Jak zní hlasy z korálových útesů? Debatují ekoložka a odbornice na bioakustiku Tereza Petrusková, etolog a zoolog Marek Špinka a filmař života v oceánech Steve Lichtag. Speciál pořadu z Národního technického muzea moderovala Martina Mašková. Pořad jsme v premiéře vysílali 27. května 2023.