Lída Rakušanová: Solidarita v izolaci

27. březen 2020

„Doporučujeme neuzavírat Schengenský prostor. Nemá to smysl, protože se nákaza koronavirem už rozšířila po celé Unii.“

S tímto prohlášením předstoupil mluvčí Evropské komise Eric Mamer v pondělí 16. března v Bruselu před novináře, aby zjistil, že ho nemá kdo poslouchat. V místnosti pro tisk nebyl skoro nikdo.

Čtěte také

Zato v České republice stáli ten den na hranicích s Německem a Rakouskem policisté v ochranných oblecích a s rouškami na obličejích už od půlnoci. Téměř současně zatarasily své hranice, a to i vůči Česku, také Slovensko a Polsko.

Do onoho pondělního večera zavřelo hranice celkem 12 evropských států. Bylo po Schengenu, a to zcela bez ohledu na drastické sociální a ekonomické dopady. Kolony kamionů, které se obratem začaly hromadit na hraničních přechodech, hrozily zacpat půlku Česka.

Podle stejného vzorce se členské státy Unie zachovaly už na začátku března, když koronavirová tragédie vypukla v severní Itálii.

Znamení evropské solidarity

Čtěte také

Brusel má totiž možnost aktivovat mechanismus ochrany před katastrofami, který by Evropskou komisi zmocnil k organizování podpory napříč hranicemi, včetně centrálního nákupu zdravotnických pomůcek.

Jenže zdravotnictví, stejně jako školství, je v gesci jednotlivých členských zemí a nenašla se tenkrát jedna jediná, která by ke spuštění tohoto evropského mechanismu dala svolení. Místo toho začal mezi členskými státy zuřit boj o každou roušku, respirátor a ochranný oblek. Až jednotlivé státy nakonec vývoz zdravotnických pomůcek zakázaly.

Po Schengenu tak poslali politici národních států do kytek i společný trh. Jedním z důsledků jsou teď ponížené supliky na adresu Pekingu, v nichž demokratičtí politici prosí čínské soudruhy o „humanitární pomoc“, kterou si obvykle draze zaplatí. Nejen ministr Hamáček (ČSSD) nazývá čínského generálního tajemníka „drahým přítelem“.

Čtěte také

S prosbou o zásilku zdravotnického materiálu se na něj obrátil například i německý křesťansko-demokratický politik Stephan Pusch, zemský rada ze severoporýnsko-vestfálského okresu Heinsberg, kde nákaza v Německu vypukla. Udělal to poté, co získal dojem, že od Berlína se pomoci nedočká.

Přesto svítá i v těchto dnech, kdy to vypadá, že izolacionismus národních států vítězí na celé čáře, na obzoru naděje, že má solidarita v Evropě přece jen šanci. Už sedm německých spolkových zemí, včetně druhdy východoněmeckého Braniborska a Saska, vyzvalo své nemocnice, aby nahlásily volná lůžka na odděleních intenzivní péče.

A nabídlo Itálii a Francii převzít léčbu jejich těžce nemocných pacientů. Jejich letecký transport do Německa už probíhá. Braniborský premiér ho nazval „znamením evropské solidarity“.

Lída Rakušanová

Dodejme, že pacienty z Francie bere například i Švýcarsko. A není vyloučeno, že na seznamu států, zapojených do tohoto řetězu evropské solidarity, jsou i další země. Tu naši lze bohužel vyloučit s pravděpodobností hraničící s jistotou.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.