Lída Rakušanová: Solidarita v izolaci
„Doporučujeme neuzavírat Schengenský prostor. Nemá to smysl, protože se nákaza koronavirem už rozšířila po celé Unii.“
S tímto prohlášením předstoupil mluvčí Evropské komise Eric Mamer v pondělí 16. března v Bruselu před novináře, aby zjistil, že ho nemá kdo poslouchat. V místnosti pro tisk nebyl skoro nikdo.
Čtěte také
Zato v České republice stáli ten den na hranicích s Německem a Rakouskem policisté v ochranných oblecích a s rouškami na obličejích už od půlnoci. Téměř současně zatarasily své hranice, a to i vůči Česku, také Slovensko a Polsko.
Do onoho pondělního večera zavřelo hranice celkem 12 evropských států. Bylo po Schengenu, a to zcela bez ohledu na drastické sociální a ekonomické dopady. Kolony kamionů, které se obratem začaly hromadit na hraničních přechodech, hrozily zacpat půlku Česka.
Podle stejného vzorce se členské státy Unie zachovaly už na začátku března, když koronavirová tragédie vypukla v severní Itálii.
Znamení evropské solidarity
Čtěte také
Brusel má totiž možnost aktivovat mechanismus ochrany před katastrofami, který by Evropskou komisi zmocnil k organizování podpory napříč hranicemi, včetně centrálního nákupu zdravotnických pomůcek.
Jenže zdravotnictví, stejně jako školství, je v gesci jednotlivých členských zemí a nenašla se tenkrát jedna jediná, která by ke spuštění tohoto evropského mechanismu dala svolení. Místo toho začal mezi členskými státy zuřit boj o každou roušku, respirátor a ochranný oblek. Až jednotlivé státy nakonec vývoz zdravotnických pomůcek zakázaly.
Po Schengenu tak poslali politici národních států do kytek i společný trh. Jedním z důsledků jsou teď ponížené supliky na adresu Pekingu, v nichž demokratičtí politici prosí čínské soudruhy o „humanitární pomoc“, kterou si obvykle draze zaplatí. Nejen ministr Hamáček (ČSSD) nazývá čínského generálního tajemníka „drahým přítelem“.
Čtěte také
S prosbou o zásilku zdravotnického materiálu se na něj obrátil například i německý křesťansko-demokratický politik Stephan Pusch, zemský rada ze severoporýnsko-vestfálského okresu Heinsberg, kde nákaza v Německu vypukla. Udělal to poté, co získal dojem, že od Berlína se pomoci nedočká.
Přesto svítá i v těchto dnech, kdy to vypadá, že izolacionismus národních států vítězí na celé čáře, na obzoru naděje, že má solidarita v Evropě přece jen šanci. Už sedm německých spolkových zemí, včetně druhdy východoněmeckého Braniborska a Saska, vyzvalo své nemocnice, aby nahlásily volná lůžka na odděleních intenzivní péče.
A nabídlo Itálii a Francii převzít léčbu jejich těžce nemocných pacientů. Jejich letecký transport do Německa už probíhá. Braniborský premiér ho nazval „znamením evropské solidarity“.
Dodejme, že pacienty z Francie bere například i Švýcarsko. A není vyloučeno, že na seznamu států, zapojených do tohoto řetězu evropské solidarity, jsou i další země. Tu naši lze bohužel vyloučit s pravděpodobností hraničící s jistotou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.