Babiš nechává spratky kolem sebe dělat neuvěřitelný čurbes. Dno hnusu se prolamuje, tvrdí Dobrovský

Mluvit o ztrátě demokratického kreditu Babišovy vlády ovšem podle něj nelze, protože ho prý nikdy neměla. „Jestli tím myslíme, že byli demokraticky a svobodně zvoleni, tak jistě byli. Ale kredit spočívá v tom, jestli jsou sami demokraty. A mně se zdá, že příliš ne,“ poznamenává.

Čtěte také

Šídlo: Macinka může prezidentovi znepříjemnit život. Babiš z toho není šťastný, ale řešení je na něm

Problém ale nevidí jen v samotné struktuře stran, nýbrž i ve složení vlády a v jejím vztahu k odpovědnosti vůči společnosti jako celku. Právě to považuje za klíčový znak demokracie, který prý současná vláda nenaplňuje. 

Zároveň ale dodává, že propad může pokračovat dál – a podle něj také pokračuje velmi rychle. Tempo, jakým se zhoršuje politická kultura, označuje za bezprecedentní. „Vypadá to jako více let, co tady vláda je,“ stýská si. 

Pocit opovržení vůči části voličů ale podle něj dnes nabývá ještě silnějších rozměrů, než jaké si pamatuje z éry Miloše Zemana. Zodpovědnost přitom klade především na premiéra Babiše a atmosféru, kterou podle něj ve vládě toleruje.

„Ten, kdo je premiérem a nese za vládu odpovědnost, nechává ty spratky kolem sebe dělat neuvěřitelný čurbes. Něco takového jsem opravdu nezažil. V tom, jak je to primitivní a jak je ta arogance pohrdavá,“ konstatuje. 

Vláda jako obraz premiéra 

Dobrovský soudí, že klíčem k pochopení fungování současné vlády je role jejího předsedy. Odpovědnost podle něj nelze rozprostřít na celý kabinet – soustředí se u premiéra. 

Čtěte také

Macinka je arogantní. Šokuje mě, že je stále ministrem a Babiš to bagatelizuje, hodnotí politolog

„Vláda je obrazem svého premiéra. To není tak, že by celá vláda byla nějaké těleso. Celá vláda jsou jednotlivci, kteří sice hlasují ve sboru, ale ten kdo je dirigentem a nese za to odpovědnost, je premiér, v tomto případě Andrej Babiš. Andrej Babiš může za ten cajmrsk, to je celý jeho práce,“ myslí si.

Jedním z důvodů Babišovy současné opatrnosti může být podle Dobrovského i osobní motivace související s hlasováním o premiérově poslanecké imunitě. „Kdyby nepotřeboval možná uchránit se před tím, aby stál znovu před soudem, možná by to vypadalo jinak. Ale já se domnívám, že to je jenom část té věci.“

Ani poté, co bude jasné, že Sněmovna Babiše k trestnímu stíhání nevydá, nedojde podle podnikatele k uklidnění situace – spíše naopak.

Čtěte také

Prezident je sněhová vločka, sesype se, tvrdí Rajchl. Žáček: Macinka ukázal, že Babiš vládu neřídí

„Já si myslím, že to bude horší. Protože teď je Babišova opatrnost kvůli hlasování o imunitě viditelná, ale potom se utrhne jak vagon a začne tím svým mikromanagementem skákat zleva doprava. On není nositel myšlenky, ale příležitosti,“ reflektuje.

„Ze 100 procent toho sajrajtu, který do společnosti lijou ti spratci, z toho třeba ubere 20 procent tím, že řekne, tak jak už se to teď stalo, že by volil jiná slova. Stane se umírňujícím elementem vůči politickému extremismus,“ doplňuje Dobrovský.

Motivací premiéra je podle Dobrovského především klid – zejména ve vztahu k Evropské unii. Další vývoj české politiky a vztahů s Evropou ale podle něj nebude záviset jen na domácí scéně. Významnou roli může sehrát i dění v okolních zemích, zejména v Maďarsku.

Sdílený pocit nejistoty

Podle Dobrovského nebyla nedávná demonstrace v Praze jen reakcí na konkrétní politický impulz. Vnímá ji spíš jako ventil hlubšího a dlouhodobějšího napětí ve společnosti, které si lidé nesou už delší dobu. 

„Petr Macinka (Motoristé) byl jenom roznětkou. Je tady něco mnohem hlubšího, co se na lidi valí. Jako by si s tím neuměli poradit a takto to nechali vybublat,“ analyzuje.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Petr Macinka pomohl oživit studentské klimatické hnutí. Jen u jedné demonstrace to neskončí

Podnikatel se domnívá, že hlavní roli dnes hraje pocit nejistoty a marnosti, který zesiluje vlivem geopolitické situace. Zatímco dřívější demonstrace byly podle něj motivovány především obavami z domácího politického vývoje, dnes je ten pocit mnohem komplexnější a osobnější.

V této souvislosti připomíná vlastní zkušenost z disentu, kde podle něj sehrálo zásadní roli vědomí sounáležitosti navzdory rozdílným názorům. 

„Strašně důležité bylo vědět o sobě, že jsme. Ačkoli jsme byli všichni zcela jiného politického zaměření nebo ideového zaměření, dokázali jsme toho společného nepřítele definovat a tím jsme se cítili lépe,“ vzpomíná.

Prohrává dnes liberální Česko svůj zápas? A kdo za to nese odpovědnost? Poslechněte si celý rozhovor nahoře.