Apolena Rychlíková: Petr Macinka pomohl oživit studentské klimatické hnutí. Jen u jedné demonstrace to neskončí

18. prosinec 2025

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.

9. prosince se během takzvaného „walkout“ protestu plnila česká náměstí. Nešlo zdaleka jen o „pražský“ protest. Koordinované demonstrace ve zhruba čtyřiceti městech České republiky pořádaly Univerzity za klima a hojně se jich účastnili středoškoláci a v některých doložených případech dokonce i studentstvo základních škol.

Čtěte také

Protestující mířili nejen proti samotné dohodě o svěřeném resortu, ale i proti jménům, která se s ministerstvem životního prostředí spojovala: zejména Filipu Turkovi a Petru Macinkovi; podle organizátorů totiž nejsou k vedení úřadu kompetentní a Motoristé by „šli proti podstatě“ resortu.

Od Motoristů přišla odmítavá reakce: poslanec Matěj Gregor protest rámoval jako akci „organizovanou neziskovkami“ a vyzýval mladé, aby se zapojovali jinými cestami. To však mladí lidé odmítají a hned po skončení demonstrací avizovali další plánované akce.

Braňme přírodu

Ještě před pár lety by podobná mobilizace nepůsobila nijak překvapivě. V časech, kdy se u nás pravidelně konaly studentské stávky za klima a ulice plnily tisíce mladých lidí, bylo téma klimatické krize viditelné a bylo také organizované.

Čtěte také

V posledních letech se však z původně silného společenského hlasu stala jen sotva slyšitelná ozvěna. Poslední dva roky už bylo demonstrací málo a lidí na nich snad ještě méně.

Není to nelogické: uplynulé roky přinesly jinou realitu a navíc, první generace protestujících studentů a studentek ze středních škol dorostla ve vysokoškoláky a částečně se jim změnil program.

I bez ohledu na ně je dobré si uvědomit, že naše společnost má v krátkém sledu za sebou pandemii, vypuknutí války, energetickou krizi, zdražování i permanentní politické kampaně nebo volby. Klimatická agenda nezmizela, spíš se rozplynula v každodenních starostech.

Čtěte také

Byla to ale škoda: málokteré hnutí u nás působilo tak „našlápnutě“ jako právě české odnože Fridays for future, kterým se dařilo zvedat téma klimatické krize, konfrontovat politickou elitu a soustředit mladé lidi kolem jednoho z nejpalčivějších problémů současnosti i budoucnosti kreativním a emancipačním způsobem.

Je v něčem symptomatické, že české studentské klimatické hnutí oživil právě Petr Macinka, autor výroku „poteče zelená krev“. Kdo jiný by něco takového zvládl než právě on. V den jeho nástupu do funkce proti němu vystoupila i další z ekologických organizací, česká pobočka Greenpeace, jejíž aktivisté vyvěsili na budovu ministerstva obrovský banner s nápisem Braňme přírodu. Mluvčí organizace Greenpeace tvrdí, že Motoristé chtěli tento resort jen kvůli „boji s jakýmsi zeleným aktivismem, který brání stavbám silnic a dálnic“.

Apolena Rychlíková

Spojení Motoristů s Ministerstvem životního prostředí zkrátka pro část lidí představuje jasnou hranici a vzbuzuje mnoho otázek. Bude stát v oblasti klimatu a ochrany přírody jednat na základě vědeckých dat a dlouhodobých závazků, nebo se z klimatu stane konfliktní politické téma, doprovázené útoky na vědu a neustálým vymezováním? Výsledkem je, že téma klimatu se po letech útlumu nejspíš znovu vrací do ulic i do politické debaty. A Motoristé s tím budou muset počítat.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.