Libor Dvořák: Ústup od Chersonu
Nejnovější vývoj ukrajinského konfliktu pobíhal celý tento týden ve znamení faktického ústupu ruské armády z Chersonu – byť se ukrajinská strana stále ještě obává, že by mohlo jít jen o válečnou lest. Zároveň se vynořily náznaky, že obě strany konfliktu uvažují o obnovení přímých vzájemných rozhovorů. Zatím ovšem není jasné, na jaké úrovni a za jakých podmínek by se mohlo začít jednat.
Když ruský ministr obrany Šojgu a současný velitel ruských válečných operací na Ukrajině generál Surovikin uspořádali přímo okázalou televizní show, při které stažení jednotek oficiálně oznámili, Ukrajina na to nejdřív reagovala značnou nedůvěrou. Mimochodem přesně v duchu smutné ukrajinské zkušenosti, že „když Rusko něco říká, očekávejme pravý opak“.
Čtěte také
Jak se ale zdá, Rusové opravdu ustupují – i když je to z území, na které v duchu bombastických prohlášení z počátku letošního března přišli „navždy“. Z tohoto pohledu je tento ústup ostudný a podle řady odborníků jde o největší vojenskou porážku Ruska od pádu Sovětského svazu.
Jak se ale zdá, drsný Sergej Surovikin, který už si zaválčil v Čečensku i Sýrii, je prostě vojenský profík a realista, který podobný vývoj kolem Chersonu oznámil hned po svém nástupu do nevděčné funkce.
Tehdy řekl, že v Chersonské oblasti bude Rusko nuceno k „nelehkým krokům“, a ty právě teď sledujeme. Pan generál je si zkrátka vědom, že zásobovat svá vojska přes mohutný veletok Dněpr v klasické válečné situaci s poničenou dopravní infrastrukturou je skoro nemožné.
Aktuální realita
Prakticky zároveň s oznámením ústupu z Chersonu přišla i nová ruská diplomatická iniciativa: známá moskevská jestřábice, mluvčí ruského ministra zahraničí Marija Zacharovová, světu sdělila, že Rusko je ochotno s Ukrajinou jednat, ovšem za předpokladu, že „bude respektována aktuální realita“. Přeloženo z kremelského ptydepe to znamená: „Jednat budeme, ale jedině v případě, že se vzdáte všeho, co jsme my doposud vyválčili.“
Čtěte také
Reakce Kyjeva se dala předem očekávat: prezident Zelenskyj, který až doposud trval na tom, že k rozhovorům je ochoten až poté, co v čele Ruska nebude stát Putin, tento týden v rozhovoru pro CNN zmíněný postoj zdánlivě zmírnil a prohlásil, že je ochoten jednat s každým ruským politikem, který uzná, že jeho země dobyté části Ukrajiny okupuje. To je ovšem v podstatě totéž.
V takovéto situaci je zřejmě docela podstatný názor známého amerického vojenského činitele generála Marka Milleyho. Ten se domnívá, že v dosavadním průběhu války mají obě strany zhruba stejně padlých a raněných – přes sto tisíc –, a zároveň se ukazuje, že ani jedna z nich není s to rozhodnout celý konflikt vojensky.
Takže na případná jednání bez předběžných podmínek přece jen dojde, protože jiná možnost se nenabízí a asi ani nenabídne.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
