Libor Dvořák: Rusko na hranicích s Ukrajinou – hrozba, nebo strašení?
Rusko soustředilo u hranic s Ukrajinou nejméně 90 tisíc vojáků a tomu odpovídající počty lehké i těžké vojenské techniky. Je zřejmé, že se připravuje k útoku na východní část Ukrajiny, který by mohl propuknout někdy na přelomu ledna a února příštího roku. Přesvědčen je o tom náčelník hlavní správy rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Kirill Budanov.
Brigádní generál Budanov je toho názoru, že ruský útok bude proveden za pomoci dělostřelectva, tanků a dalších obrněných vozidel přímo na hranici, následovat budou námořní výsadky v Oděse a Mariupolu a také vpád menšího ruského vojenského kontingentu z běloruského území. Budanov se domnívá, že tento vpád bude podstatně ničivější než cokoli, co jsme zatím viděli od začátku celého konfliktu v roce 2014. Přímému vojenskému útoku prý bude předcházet série psychologických operací, směřujících k destabilizaci Ukrajiny a podlomení schopnosti země se účinně bránit.
Čtěte také
Zajímavé je, že ke zhruba stejným zjištěním dospěly i americké tajné služby, které ostatně už před časem zveřejnily satelitní snímky jasně dokládající hromadění ruské vojenské techniky u hranic s východní Ukrajinou. Rozdíl oproti podobné krizi z letošního jara spočívá v tom, že tehdy šlo především o skoro teatrální demonstraci síly a snahu o zastrašení ukrajinské strany, zatímco tentokrát se přisouvání dalších a dalších vojáků i zbraňových systémů děje, pokud možno, skrytě.
Navíc se ukazuje, že po jarních manévrech se jednotky, často povolané až ze Sibiře, stáhly jen o desítky nebo stovky kilometrů, aby se v případě potřeby mohly co nejrychleji vrátit. A to se právě děje…
Co na to Putin
Čtěte také
Základní otázkou v tuto chvíli je, co přesně Putin danou situací sleduje – jestli se opět ocitl v zajetí představy, že ukrajinský problém doposud není vyřešen (a tady si vzpomeňme na poněkud problematickou ruskou politologickou moudrost, že „samostatné Rusko nemůže bez Ukrajiny řádně existovat“), anebo jestli zase jen poťouchle straší.
Pro druhou variantu by svědčilo rozšířené kolegium ruského ministerstva zahraničí z 18. listopadu, kde prezident opět konstatoval, že Rusko Ukrajinu nijak neohrožuje, ale zároveň s uspokojením poznamenal, jak je dobře, že ruským vojákům se znovu podařilo vyvolat na Západě napětí. A doslova prohlásil:
„Naše varování z poslední doby přece jen dopadla na úrodnou půdu a jistého efektu dosáhla – zavládlo tam jisté pnutí. Teď už jen musíme zajistit, aby tento stav existoval co nejdéle a je aby ani nenapadlo, že by při naší západní hranici vyvolali nějaký pro nás nepříjemný konflikt.“
Tolik Putin. A my k tomu jen dodejme, že na jeho současné hrátky plně platí známé úsloví „Zloděj křičí: ‚Chyťte zloděje!‘“. Na druhé straně by citované výroky ruského prezidenta mohly znamenat, že jako obvykle zase blufuje. Spolehnout se na to ale nemůžeme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, dokud nekontroluje své hranice, shrnuje slovenský politik Mikloš
„Spojené státy nadále tváří v tvář ruské agresi jasně podporují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ stojí v prohlášení po schůzce Joea Bidena s Volodymyrem Zelenským.
-
Libor Dvořák: Cesta Ukrajiny do západní náruče bude ještě složitá
Ve Washingtonu se odehrála dlouho očekávaná schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
-
Kyjev se domnívá, že tématem summitu Biden-Putin bude i Ukrajina, všímá si Rzeczpospolita
Už ve středu se poprvé setkají prezidenti Ruska a Spojených států. Jedním z témat schůzky Joe Biden-Vladimir Putin bude zřejmě ukrajinský konflikt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
