Libor Dvořák: Rusko se vůči Ukrajině dál chová výhružně a neurvale

16. říjen 2021

Hlavně první dva dny právě končícího týdne proběhly ve znamení nejrůznějších aktivit kolem vleklé rusko-ukrajinské krize, která započala na jaře 2014 a jejíž poklidné vyústění je stále v nedohlednu. Vše začalo nezvykle tvrdou statí exprezidenta a současného zástupce předsedy Bezpečností rady státu Dmitrije Medveděva, o kterém se obecně soudí, že vězí stále hlouběji v politickém ústraní, v pondělním vydání listu Kommersant.

Medveděv užil v souvislosti s ukrajinskými partnery v Kyjevě (pokud je Moskva za někoho takového vůbec považuje) výrazů jako „žvásty“, „debilní“ nebo „ničemové“. Inu, slovník ne právě diplomatický, kterým se čtenářstvu v celkem pěti bodech sděluje, že s někým takovým se prostě jednat nedá.

Čtěte také

O to překvapivější byla iniciativa dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří se kupodivu také v pondělí spojili s Vladimirem Putinem a poté s Volodymyrem Zelenským, aby je přiměli k co nejrychlejší nové schůzce jejich čtyř zemích v takzvaném normandském formátu. Ve stínu Medveděvova článku v Kommersantu je zajímavé, že bylo velmi rychle dosaženo dohody a schůzka na úrovni ministrů zahraničí by se měla konat „v horizontu pár dnů, nejdéle týdnů“.

A pak už přišel úterní summit Ukrajina–EU, kterému kromě hostitele Zelenského vévodili Ursula von der Leyenová a Charles Michel a Josep Borell. Podepsány byly tři nové smlouvy, z nichž nejdůležitější je ta o společném vzdušném prostoru.

Ze západu Ukrajině teď není pomoci

Čtěte také

Do médií pronikly také zprávy o vojenské misi, kterou EU hodlá pro Ukrajinu zřídit. Charles Michel ovšem rychle vysvětlil, že pokud mise opravdu vznikne, nepůjde o přímou vojenskou pomoc, ale spíše o spolupráci konzultativní a edukativní, kupříkladu o metodách, jak čelit kybernetickým útokům případného protivníka.

Když to všechno shrneme, je situace jasná, přesněji řečeno stále stejná: Rusko se vůči Ukrajině dál chová výhružně a neurvale a prezident Putin před pár dny zmínil, jak by podle jeho názoru měla vypadat případná rusko-ukrajinská schůzka na nejvyšší úrovni – odehrávat by se mohla jedině v Moskvě a předmětem jednání by nesměly být ani Krym, ani Donbas.

Libor Dvořák

Evropa, potažmo Severoatlantická aliance, zase vůči Kyjevu činí přečetná sympatická a jistě i užitečná gesta, ale dává si zatracený pozor, aby nešlápla na kuří oko Vladimiru Vladimirovičovi. Tím se tu ale naznačuje, že ze Západu Ukrajině v tuto chvíli není pomoci. To sice nezní právě optimisticky, ale přesně tak to je.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.