Chystá Rusko útok na Ukrajinu? Kyjev je o tom přesvědčený. Experti se ptají, co by tím Putin získal

Brigádní generál má za to, že Rusko by při operaci využilo hlavně letecké údery a také dělostřelecké a obrněné útoky. Pozdější fáze by prý zahrnovala akce výsadkářů na východě, zatímco v Oděse a Mariupolu by Rusové mohli využít obojživelné jednotky. A menší vpád by mohl proběhnout také přes Bělorusko.

Čtěte také

Rusko hromadí síly u hranic Ukrajiny. Krizi vyvolává na více frontách, Západ může čekat těžká volba

Ukrajinský rozvědčík varuje, že takový útok bude mnohem ničivější než všechny předchozí akce Moskvy proti Ukrajině. Konflikt mezi oběma zeměmi vypukl v roce 2014 a vyžádal si na 14 tisíc mrtvých Ukrajinců.

Nový ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nicméně minulý týden zapochyboval, že se ruský prezident Vladimir Putin k útoku na Ukrajinu opravdu rozhodl.

Kyrylo Budanov je ale přesvědčený, že takové rozhodnutí padlo. Moskva totiž prý navyšuje počet vojáků i zbraní na okupovaném Krymu a na ukrajinských hranicích rozmisťuje systémy jako balistické rakety krátkého doletu Iskandar.

Podle Budanova bude útoku předcházet psychologická válka s cílem destabilizovat Ukrajinu a narušit její bojeschopnost.

Podle Budanova bude útoku předcházet psychologická válka s cílem destabilizovat Ukrajinu a narušit její bojeschopnost. Rusové údajně budou podněcovat nepokoje, aby ukázali, že ukrajinská vláda nemá podporu lidu.

Šéf rozvědky tvrdí také to, že Rusko podněcuje i protesty Ukrajinců proti očkování a že součástí jeho psychologické války je rovněž uprchlická krize na bělorusko-polských hranicích. A v neposlední řadě Budanov říká to, že ukrajinské odhady ruského útoku jsou téměř totožné s těmi americkými.

USA slíbily Ukrajině zbraně

Pentagon ale na dotaz serveru Military Times odmítl odpovědět. Místo toho poukázal na vyjádření amerického ministra obrany Lloyda Austina z poloviny listopadu.

Čtěte také

Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, dokud nekontroluje své hranice, shrnuje slovenský politik Mikloš

Šéf Pentagonu tehdy označil počínání Ruska za „znepokojivé“ a prohlásil, že Washington „neví, co má Putin v plánu“. Moskvu pak Austin vyzval Moskvu k tomu, aby postupovala „transparentněji“ a zdůraznil, že Spojené státy „dál neochvějně podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny“.

Washington Kyjevu slíbil hlídkové čluny, protipancéřové systémy nebo lehké protiletadlové radary a něco z toho už dodal. Ukrajina podle Budanova také usiluje o prvky protivzdušné a protiraketové obrany, elektronické rušičky nebo dělostřelecké a minometné systémy.

Kyrylo Budanov si prý je jistý, že Američané Ukrajině co nejdřív pomohou, protože brzy by už mohlo být pozdě, cituje náčelníka ukrajinské rozvědky článek serveru Military Times.

Co by získalo Rusko

Politolog Alexander Clackson z Lancasterské univerzity ve Velké Británii, který se zaměřuje na dění v postsovětském prostoru, nicméně v analýze na serveru Modern Diplomacy vyjadřuje přesvědčení, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí. Podle něj by tím nic nezískalo vojensky, hospodářsky ani diplomaticky – a naopak by hodně ztratilo.

Čtěte také

Rusko se postupně a nezvratně vrací do období stalinismu, myslí si ataman Alexej Kelin

Okupace Ukrajiny by z Clacksonova pohledu byla příliš nákladná. Moskva už teď investuje obrovské prostředky do Krymu – jen letos půldruhé miliardy dolarů, což je 68 procent krymského rozpočtu. Udržet celé ukrajinské území, kde je podpora Ruska výrazně nižší než na Krymu, by ale stálo mnohem víc. Z finančních důvodů zřejmě Moskva nezabrala ani Donbas.

Navíc by útok na Ukrajinu jistě přinesl evropské sankce, které by ještě víc poškodily už tak dost klopýtající ruskou ekonomiku. Obyvatelstvu by klesla životní úroveň a s tím i Putinova obliba. Okupaci Krymu doprovázelo ruské vlastenectví, ale podle Clacksona není pravděpodobné, že by většina Rusů podporovala nákladnou válku a hospodářské sankce, když v zemi roste chudoba.

Útok na Ukrajinu by signalizoval, že Rusko hodlá destabilizovat evropské země a celý kontinent prostřednictvím vojenské síly.

Putin prý také nechce úplně zpřetrhat vztahy s Evropou, Spojenými státy a spojenci v Asii. Kontakty s Bruselem a Washingtonem jsou už nějakou dobu chladné a invaze do suverénní země by šokovala i zbývající ruské spojence, zejména pak ty ve Střední Asii.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko se vůči Ukrajině dál chová výhružně a neurvale

Útok na Ukrajinu by zároveň signalizoval, že Rusko hodlá destabilizovat evropské země a celý kontinent prostřednictvím vojenské síly. Ostatní státy by s ním následně nechtěly spolupracovat a Moskva by se ocitla v mezinárodní izolaci. Utrpěla by i Putinova pověst doma i v zahraničí.

Invaze na Ukrajinu by zkrátka poškodila Rusko na všech frontách. Není v Putinově zájmu vyvolávat doma v Rusku politickou nestabilitu, zejména když jsou jeho preference už teď nižší než před několika lety, soudí politolog Alexander Clackson v analýze pro server Modern Diplomacy.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata pro vás vybrala Gita Zbavitelová.

Uslyšíte, že podle studie slovenského institutu Globsec Česko nepodléhá ruskému a čínskému vlivu tolik jako jiné státy bývalého sovětského bloku. Co znamená příchod krajně pravicové a protievropské strany do bulharského parlamentu? Proč měla kandidatura syna libyjského diktátora Kaddáfího do čela rozbouřené země jepičí život? A schopnost zvládat pandemii zřejmě souvisí s důvěrou obyvatel ve státní instituce.