Libor Dvořák: Rusko-čínské soupeření o Bělorusko
Zatímco Moskva a Minsk procházejí další krizí ve vzájemných ekonomických i politických vztazích, na běloruském obzoru se pro leckoho nečekaně vynořuje Čína.
Ta plánovitě zvyšuje svou přítomnost v Bělorusku. Obě země aktivně spolupracují nejen v hospodářské, ale i ve vojenskopolitické sféře: Číňané budují nedaleko Minska průmyslový areál Velký kámen a pomáhají běloruské armádě obnovit výzbroj a výstroj.
Libor Dvořák: Bělorusko, součást kremelského „projektu 2024“
Podle názoru liberálních běloruských intelektuálů v současném Bělorusku existuje ledacos ve dvojí podobě – a nejde jen o dva jazyky, dvě národní vlajky a dva státní znaky.
Moc se o tom sice dnes neví, ale součinnost mezi Minskem a Pekingem začínala už v 90. letech, kdy Bělorusko do Číny velmi aktivně dodávalo přebytečnou sovětskou vojenskou techniku. Na počátku tohoto století Čína Bělorusku vypomohla ve finanční sféře a poskytla důležité úvěry.
Obzvlášť úzké jsou ovšem styky obou zemí poté, co Čína koncem roku 2013 spustila projekt nového mezinárodního obchodního koridoru mezi svým územím a Evropou Jeden pás – jedna cesta. Ostatně běloruský prezident Alexandr Lukašenko byl v Pekingu nedávno nad jiné důležitým hostem.
Hlavní výhodou Běloruska v čínských očích z hlediska projektu Jeden pás – jedna cesta je jeho zeměpisná poloha, která se Číňanům jeví jakožto víc než podstatná. Podle názoru ředitele Centra pro strategická a zahraničněpolitická studia v Minsku Arsenije Sivického zvýšení čínského zájmu o Bělorusko napomohl rusko-ukrajinský konflikt z roku 2014.
Uniknout z objetí ruského medvěda
Sivickij říká: „Vojenskopolitická nestabilita na Ukrajině Čínu donutila přeorientovat se právě na Bělorusko jako předvídatelnějšího a stabilnějšího partnera.“
Libor Dvořák: Rusko jedná v Soči o spojení s Běloruskem
V jihoruském Soči se dnes koná další kolo jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Tato schůzka obou státníků bude od konce loňského prosince už čtvrtá. Nad nezvykle častými vzájemnými setkáními obou mužů a jejich příčinami se zamýšlí LD.
Pro Bělorusko je čilá všestranná spolupráce nesmírně cenná i ze strategického hlediska. Podle již zmiňovaného Arsenije Sivického by se právě Čína mohla stát významným faktorem diverzifikace zahraniční politiky Běloruska, které je zejména v posledním půlroce předmětem přímo mimořádného zájmu Moskvy.
V jistém smyslu se tedy Čína pro oficiální Minsk stává základní metodou, jak uniknout ze stále těsnějšího objetí ruského medvěda, jehož projektem je samozřejmě doposud jen virtuální Svaz Ruska a Běloruska. Ten by Moskva ráda transformovala ve zcela reálné soustátí.
Takové soustátí by totiž řešilo i problém Vladimira Putina v roce 2024, kdy mu vyprší už čtvrtý prezidentský mandát – stal by se prostě hlavou jiného státu než je Rusko. Jenže při takovémto postavení Běloruska by Čína o toto území jevila zájem jen sotva.
Moskva asi z čínského zájmu o Bělorusko velkou radost nemá – už z důvodů, jež jsme zmínili. Může se ovšem alespoň zatím chlácholit třeba okolností, že zpřetrhat rusko-běloruské svazky nebude zrovna snadné. Bělorusko dnes do Číny vyváží 26 krát méně než do Ruska a ruský trh je odbytištěm skoro poloviny běloruského vývozu. Což vypovídá mnohé.
Ať tak či onak, rusko-čínské soupeření o bývalou svazovou republiku bude ještě hodně zajímavé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
