Libor Dvořák: Putin vyslal do Běloruska Lavrova
V běloruské metropoli Minsku i v dalších především velkých městech země opět pokračovaly protesty proti autoritářskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi.
O tomto víkendu měly ráz nazvaný Pochod sousedů a v duchu tendence posledních týdnů se odehrávaly spíše v menších skupinách, ve dvorech a na sídlištích.
Čtěte také
Tentokrát se vše odehrávalo také v duchu dozvuků dvoudenní návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Minsku. Důležité byly jeho výroky adresované Alexandru Lukašenkovi i všem Bělorusům a samozřejmě také reakce samotného běloruského prezidenta.
Není divu: už před Lavrovovým příjezdem do Běloruska analytici spekulovali nad tím, s jakým cílem šéf ruské diplomacie přijíždí a zda hodlá Lukašenka spíš podpořit, nebo spíš pokárat. Mělo se přitom za to, že pravděpodobnější je varianta b, ale nestalo se tak – přinejmenším veřejně.
Lavrov totiž po ukončení rozhovorů s Lukašenkem volil smířlivější a na straně druhé militantnější tón, když prohlásil, že Moskva si je vědoma nepřátelských pokusů Západu o zasahování do vývoje jak v Rusku, tak i v Bělorusku.
Když je výsledek voleb stanoven předem
Šéf ruské diplomacie doslova prohlásil: „Vnímáme to s klidem. Máme přece společný svaz Ruska a Běloruska a máme se tedy jak ochránit a jak uhájit svou nezávislost. To je společná pozice našich prezidentů i našich vlád,“ zdůraznil Sergej Lavrov tónem připomínajícím to, čemu se kdysi říkalo „nerozborná jednota“.
Čtěte také
Že vše ale nebyla jen selanka, ukázalo už další Lukašenkovo prohlášení hned po odjezdu ruské delegace: na setkání se zdravotnickým personálem 6. minské klinické nemocnice prezident znovu slíbil nejen reformu ústavy (kterou ostatně Lavrov označil za „krok správným směrem“, ještě než do Minsku přijel), ale i to, že po jejím zrušení už v čele země stát nebude. Tak uvidíme…
Reálná perspektiva není příliš jasná: Lukašenko o nové ústavě mluví už od loňského dubna a jak se zdá, práce na jejím textu se zatím příliš nepohnuly, pokud vůbec začaly. Navíc mají trvat nejméně dva roky, takže to opět vypadá na pouhé výmluvy a snahu získat čas. Což musí Rusové dobře vědět sami.
Ostatně oba režimy k sobě mají blíž, než by se na první pohled mohlo zdát: právě konaná uzavřená porada vysokých úředníků Putinovy prezidentské kanceláře dospěla k názoru, že prezidentův dlouholetý partajní servis, tedy stále nepopulárnější strana Jednotné Rusko, musí napřesrok ve volbách do Státní dumy získat přes dvě třetiny hlasů, aby se tak demonstrovala stmelenost ruského lidu kolem svého prezidenta.
Mnozí moskevští analytici to považují za vyloženě běloruskou cestu, kdy je výsledek voleb stanoven předem – aniž by se čekalo na názor voličů. Ten ovšem v podobných režimech nikoho z mocných nezajímá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
