Libor Dvořák: Běloruskem otřásla smrt opozičního aktivisty. Protivládní protesty i režimní brutalita pokračují dál

16. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protesty v Minsku pokračují

Poslední protilukašenkovské demonstrace a pochody hlavně v Minsku proběhly podle klasického scénáře posledních protestních víkendů. Policie už během dopoledne stahovala do hlavního města těžkou techniku a vodní děla.

V pravé poledne, kdy měly akce začít, se těžkooděnci, používající gumové střelivo a zábleskové granáty, soustředili na to, aby protestující pokud možno rozptýlili a pouličním protestům v zárodku zabránili. Zatčených byly opět stovky.

Čtěte také

Velký rozruch mezi řadovými Bělorusy vyvolala násilná smrt bývalého příslušníka vojsk ministerstva vnitra, poté ovšem opozičního aktivistu Romana Bondarenka. Ten ve středu v podvečer přistoupil ke skupině mužů v civilu, kteří začali ve slavném minském dvoře, přejmenovaném na Náměstí změn, odstraňovat opoziční bílo-červeno-bílou symboliku, a zeptal se jich, proč to dělají.

Odpovědí mu byl brutální útok, při němž si Roman po pádu na zem zřejmě způsobil těžké zranění hlavy. Neznámí ho poté naložili do mikrobusu a odvezli. Po půldruhahodinovém výslechu ho zmláceného policie dopravila do nemocnice. Tam podstoupil dlouhou a náročnou operaci, ale hrozným zraněním nakonec o den později podlehl.

Dopadení Lukašenka a jeho zločinecké bandy

O tom, že režimu je tento incident krajně nepříjemný, svědčí i reakce samotného Alexandra Lukašenka. Ten sice rodičům jedenatřicetiletého muže vyjádřil soustrast, ale vzápětí prohlásil, že bezpečnostní složky za jeho smrt nemůžou; tu podle prezidenta způsobil fakt, že Roman Bondarenko byl těžce opilý. Jasně lživé a čistě účelové prezidentovo tvrzení okamžitě vyvrátili ošetřující lékaři a uvedli, že zemřelý v sobě po nějakém alkoholu neměl ani stopy.

Čtěte také

Na tento děsivý případ hned reagovala Svjatlana Cichanouská, která si stále rezolutněji začíná počínat jako nefalšovaná exilová prezidentka či premiérka. Její tisková služba oznámila, že v Bělorusku se rodí „lidový tribunál“, který se bude zabývat shromažďováním důkazů o zločinech Lukašenkova režimu. V Cichanouské prohlášení se mimo jiné říká: „Na dopadení Lukašenka a jeho zločinecké bandy vyhlašuji amnestii. Když státní justice nefunguje, poradíme si i bez ní.“

Odmyslíme-li si hrůznou smrt Romana Bondarenka, je ovšem vývoj situace v zemi stále stejný: opozice pokračuje v přísně nenásilných protestech a politických proklamacích, na něž režim odpovídá stále bezohlednější brutalitou.

Libor Dvořák

Ostatně ještě jeden aspekt současného stavu v zemi přesně pojmenovává ruský publicista Alexandr Šmeljov: „Stále častěji mě napadá, že když při současném stavu Lukašenkova vládnutí v ulicích řádí ozbrojenci v civilu a v kuklách, kteří se nikomu nelegitimují, nabízí se skvělá příležitost i pro kriminální živly!“

Nelze tedy vyloučit, že podobné „černé milice“ už diktátorovi, zmítajícímu se ve slepé uličce, opravdu slouží.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio