Libor Dvořák: Překvapivá návštěva Putina v Minsku
Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku rovnou připomněla, že ani s jediným světovým politikem se Putin nesetkává tak často jako právě s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem – zejména po dobu trvání války na Ukrajině. Pozoruhodné na ní bylo, že ruský prezident v tomto případě cestoval do Běloruska, jinak jeho protějšek od roku 2019 vždy cestoval za ním – jen letos už sedmkrát.
Rozhovory obou státníků trvaly asi dvě a půl hodiny. Putin ještě před jejich začátkem prohlásil, že řeč se povede především o ekonomice a na následné tiskové konferenci sdělil, že se podařilo především vyřešit klíčovou otázku z tohoto oboru.
Čtěte také
Tou jsou podle ruského prezidenta ceny energetických surovin. Putin zdůraznil, že Rusko Bělorusku dodává zemní plyn a ropu za „velmi příznivých, ba protekčních podmínek“. Konkrétní čísla ale nezmínil ani on, ani jeho hostitel.
Za mnohem podstatnější lze ovšem považovat Putinovo prohlášení, že Rusko a Bělorusko budou pokračovat „v praxi stálých společných vojenských cvičení a spolupráci při vývoji a výrobě nové vojenské techniky“. Velmi podstatnou a dlužno říci znepokojivou poznámku k tomu připojil Alexandr Lukašenko, který prohlásil, že jeho země uvedla do stavu bojové pohotovosti raketové komplexy S-400 a Iskander, které získala od Ruska.
Putinovi se nepodařilo Lukašenka přesvědčit
Čtěte také
Světoví politici i zahraniční analytici tuto Putinovu návštěvu Minska, již kdekdo označuje jako „překvapivou“, nahlížejí především v kontextu ukrajinské války, konkrétně tváří v tvář možnosti, že by Rusko znovu chtělo zaútočit na Kyjev ze severu, i když Moskva právě tuto souvislost rozhořčeně popírá. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov vysvětlení, že se ruský prezident přijel do Minsku domáhat přímého zapojení běloruské armády do válečných operací, označil ještě před začátkem jednání za „stupidní a bezdůvodné“.
Ve skutečnosti se ovšem právě tento důvod zdá být nejpravděpodobnější a nejpřirozenější. Za podpůrné signály lze jistě považovat, že do běloruské metropole přicestoval i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho vládní kolega z rezortu obrany Sergej Šojgu, a to aniž to bylo předem oznámeno.
Jiná věc je, že Putinovi se evidentně ani tentokrát nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby na ukrajinská válečná jatka vyslal i své muže. Běloruský diktátor svou politickou existenci z valné míry jistě odvozuje od Putinova protektorství. Na druhé straně si však velmi dobře uvědomuje, že na běloruském pomyslném trůně spočívá jen díky zkrvaveným bodákům svých silových složek a že zahnání běloruských mužů a chlapců na ukrajinské válčiště by se mohlo rovnat jeho politické smrti. Tím spíš, že Bělorusové Putinově válce určitě nefandí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
