Jiří Pehe: Evropská politika Babišovy vlády může vyjít Českou republiku draho
Premiér Andrej Babiš (ANO) si nedávno postěžoval, že příjmy České republiky od Evropské unie mohou v novém rozpočtovém období klesnout až o 20 procent. Zda tomu tak bude, závisí do určité míry na vyjednávání o novém unijním rozpočtu, ale je jasné, že Česká republika coby dnes středně bohatá členská země Unie musí počítat s tím, že se její příjmy z Bruselu budou postupně tenčit.
Jestliže nové české vládě tolik záleží na tom, aby naše země dál dostávala z Unie co možná nejvíce peněz, je s podivem, že hned po svém nástupu přijala řadu rozhodnutí, která mohou Českou republiku stát nemalé peníze v podobě sankcí a zmrazených dotací.
Migrační pakt a ETS2
Hned na svém prvním zasedání vláda oznámila, že odmítá Evropský migrační pakt a systém emisních povolenek, známý pod zkratkou ETS2. Usnesení vlády bylo formulováno v jazyku, z něhož není úplně jasné, zda Česká republika dané evropské dohody odmítá respektovat, anebo o nich chce vyjednávat.
Čtěte také
Pokud by se jimi odmítla řídit, hrozí, že Evropská komise pošle vládě nejprve vytýkací dopis, a pokud vláda bude trvat na tom, že tyto již přijaté evropské dohody nebude respektovat, bude Českou republiku žalovat u Evropského soudního dvora. Ten může naší zemi vyměřit vysoké pokuty.
Pokud jde o emisní povolenky, ke střetu s Komisí nemusí dojít hned, protože se o systému ETS2 na evropské úrovni dál vyjednává. Zato migrační pakt už platí v přijaté podobě, i když některé země navrhují jednání o jeho modifikaci. Dokud ale platí v současné podobě, Česká republika riskuje sankce ze strany EK, pokud se jím odmítne řídit.
Služební zákon a veřejnoprávní média
Na tenkém ledě se Babišova vláda pohybuje i v případě úprav služebního zákona, který ve své dosavadní podobě zajišťuje odpolitizování státní správy a zakotvuje profesní standardy pro práci státních úředníků. Zákon byl přijat v roce 2014 pod tlakem Unie, která po letech odkladů účinnosti zákona přijatého těsně před vstupem do EU hrozila České republice, že ji zastaví vyplácení peněz z evropských fondů.
Čtěte také
Na politice nezávislá státní správa má zajistit, aby evropské peníze nemohly být politiky zneužívány, ale Babišova vláda chce služební zákon v podstatě zrušit s tím, že státní úředníci by podléhali stejnému pracovně-právnímu režimu jako jiní zaměstnanci. Hrozí, že bude-li zákon přijat, budou následovat sankce ze strany Evropské komise.
Ty mohou přijít také v případě, že vládní koalice prosadí změnu ve financování veřejnoprávních médií. Hlavním problémem přitom není, že veřejnoprávní média mají být nově financována ze státního rozpočtu, a nikoliv z koncesionářských poplatků, ale skutečnost, že při plánovaných změnách mohou Česká televize a Český rozhlas přijít o část svých financí.
Evropská směrnice, která postavení veřejnoprávních médií upravuje, přitom mluví o potřebě udržitelnosti a předvídatelnosti ve financování veřejnoprávních médií, protože ta musejí plánovat svoji tvorbu a nakupování různých pořadů dlouho dopředu. Pokud budou změny prosazované Babišovou vládou přijaty, je tedy skoro jisté, že se jimi bude zabývat Komise. A na konci celého procesu opět hrozí finanční sankce.
Neziskové organizace a Agrofert
Sankcí by se Česká republika dočkala zcela jistě i v případě, že by byl přijat zákon o neziskových organizacích, který by jim nařizoval, že se mají registrovat, pokud přijímají peníze ze zahraničí. Podobné zákony v Maďarsku a na Slovensku už vedly ke střetu Evropské komise s oběma zeměmi.
Problémem, který může mít dopady na vyplácení evropských dotací České republice, také zůstává možný konflikt zájmů premiéra Babiše. Evropská komise se už začala zabývat tím, zda Babišem předložené řešení v podobě převodu jeho firmy Agrofert do svěřenských fondů, je dostatečnou zárukou, že svého politického vlivu nebude zneužívat při získávání dotací pro svoje podniky. Pokud by EK došla k závěru, že se Babiš od svého majetku dostatečně neodstřihl, mohou opět následovat sankce ze strany EU.
Jestliže tedy Babišovi tolik záleží na tom, aby Česká republika nepřicházela o evropské peníze, měla by jeho vláda nejen vyjednávat o lepší pozici naší země v přípravě nového rozpočtu Unie, ale také zvážit, zda dává smysl přijímat zákony, které nás mohou stát velké peníze na pokutách a dalších sankcích.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
