Libor Dvořák: Mělo by Česko počítat s ruskou vakcínou Sputnik V?

7. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sputnik V, ruská vakcína proti koronaviru

Úředníci na Ministerstvu zdravotnictví ČR byli podle nedávného zjištění Seznam Zpráv pověřeni úkolem zjistit právní možnosti, jak ruskou vakcínu Sputnik nouzově povolit i bez kladného stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Premiér Babiš navíc poslal v pátek z Budapešti jasný vzkaz, že by se u nás kromě západních vakcín dalo počítat právě také s ruským preparátem Sputnik V – i v případě, kdy by na rozdíl od západních firem neměl schválení jmenované evropské instituce.

Čtěte také

Babiš do Budapešti na pár hodin cestoval právě proto, aby se svým kolegou Orbánem probral možnosti, jak si Sputnik V obstarat a jak ho alespoň nouzově aplikovat. V atmosféře globálního nedostatku vakcín je to pochopitelné a zřejmě i legitimní.

Podívejme se na ruský preparát, nad kterým visí četné otazníky, společně s respektovaným britským lékařským časopisem Lancet. Ten hodnotí třetí fázi klinických testů Sputniku V a konstatuje, že podle předběžných závěrů se jeho účinnost blíží 92 procentům, a to pro všechny věkové kategorie.

Tolstoj, Dostojevskij a slipy Alexeje Navalného

Ředitel Gamalejova ústavu, kde byla látka vyvinuta, profesor Alexandr Gincburg, je přitom přesvědčen, že Sputnik poskytne očkovanému imunitu po dva roky a možná ještě déle. Lancet k tomu dodává, že vakcína je účinná i proti britské a jihoafrické mutaci viru a navíc stoprocentně zabrání středně i velmi těžkému průběhu nemoci.

Čtěte také

Reference i z velmi důvěryhodných zdrojů jsou tedy ty nejlepší. Musíme ovšem vážit i některá „ale“. V samotném Rusku je ochotna podstoupit vakcinaci domácím přípravkem jen asi polovina obyvatel země a její prezident se Sputnikem stále ještě naočkovat rovněž nenechal, což je při srovnání s jinými světovými politiky jistě na pováženou.

U nás ruská vakcína působí rovněž značné váhání, ale řekl bych, že v tomto případě funguje spíše psychologický mechanismus, který nám diktuje, že od Ruska se přece ničeho dobrého dočkat nemůžeme. Tentokrát je ale asi dobré si připomenout, že ruská vědecká, stejně jako třeba umělecká inteligence, je v řadě ohledů trvalou součástí světové špičky.

To platí i o odbornících již zmiňovaného Gamalejova ústavu, pro něž má také řada našich specialistů jen slova nejvyššího uznání. Tady mám ovšem na mysli hlavně koncepci Sputniku V, nikoli už obecnou ruskou technologickou kulturu a výrobní kázeň, což jsou tradiční slabiny této země prakticky ve všech oborech. Znepokojení pak nutně musí vyvolávat i fakt, že Rusko zatím podobně jako jiné země není zatím s to látku vyrábět v potřebném množství a pídí se po mezinárodní spolupráci.

Libor Dvořák

Ostatně když už jsme u té ruské inteligence: nedávno jsem si v jakémsi ruském blogu přečetl, že Rusko světu dalo třeba takové velikány jako Tolstoj, Dostojevskij, Čajkovskij či Mendělejev, kdežto Putinova epocha tu po sobě zanechá jen slipy Alexeje Navalného, otrávené novičkem. Jenže právě Sputnik V by příkrost podobného výroku mohl značně zmírnit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio