Libor Dvořák: Kdyby Rusko válku vyhrálo...
Letos na jaře se vyhlídkám na vyústění války mezi Ruskem a Ukrajinou se věnovala známá německá rozhlasová stanice DW. Vyhlídky byly právě v březnu víc než růžové: všichni měli tehdy v paměti úspěšné podzimní osvobození Chersonu a značné části Charkovské oblasti, všichni se těšili na masivní západní dodávky těžké bojové techniky Ukrajině a její už od zimy avízovanou letní protiofenzívu a byli plni nezdolného optimismu.
Od té doby uplynulo už více než půl roku a nálady přinejmenším v celé Evropě se radikálně změnily: k mohutnému průlomu na frontě nedošlo, válka se proměnila ve vyloženě zákopovou a západní pomoc přes veškerá oficiální prohlášení neúprosně ochabuje – pokud nakonec nebyla příliš opatrná, chabá a pomalá už od samého počátku.
K tomuto kruciálnímu tématu se o minulém víkendu vrátili dva němečtí odborníci na vojenství a východní Evropu Carlo Masala a Nico Lange na stránkách hamburského listu Die Zeit. A k čemu dospěli? Co považovat za vítězství?
Čtěte také
Závěry jsou krušné a v německé žurnalistice jde o vzácný případ důsledné analýzy možných důsledků ruského vítězství v ukrajinské válce jak pro Evropu, tak možná i pro celý svět.
„Ohnisko nestability“
Takže: pro oba autory jde o situaci, kdy Moskva nadlouho opanuje již okupované regiony Ukrajiny a možná kromě nich získá kontrolu i nad dalšími územími. Sama Ukrajina v případě takovéhoto vítězství Moskvy riskuje, že se změní „v trvalé ohnisko nestability na východě Evropy“.
Oba autoři vycházejí z toho, že Ukrajina povede partyzánské boje a vojensky se nevzdá. V takovém případě ovšem velké množství Ukrajinců svou vlast opustí a „vysoká militarizace společnosti může vést k posílení extremistických a agresivně naladěných sil, o něž na Ukrajině beztak není nouze“.
Ekonomické a politické důsledky případného vítězství Ruska na Ukrajině budou nakonec mnohem dražší než důsledná vojenská západní pomoc, tvrdí pánové Masala a Lange. Proto volají po zvýšení německé pomoci napadené zemi a vyslovují názor, že „Putin se tu snaží zničit svět, jak ho známe“.
Už proto je podle názoru obou autorů článku v Die Zeitu porážka Putina na Ukrajině „v zájmu samotného Ruska“. Inu – bylo by zajímavé vědět, co si o tomto závěru myslí sami Rusové...
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Hledání viníka. Rusko si dokazuje, že Židé nesou odpovědnost za neštěstí, míní publicista Fištejn
Mají Netanjahu a Putin něco společného? Jaké by bylo optimální uspořádání na Blízkém východě? V pořadu Osobnost Plus odpovídal publicista Jefim Fištejn.
-
Libor Dvořák: Antisemitismus je v Rusech zakořeněný. Nenávist k Židům pěstovala carská říše i Stalin
Jih Ruska ovládly protiizraelské nepokoje. Na letišti v Dagestánu vtrhl rozvášněný dav na letištní plochu s cílem najít cestující z Tel Avivu. Jaké je pozadí událostí?
-
Bude se bojovat, dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět. Je to symbol, říká Heřmánek z Team 4 Ukraine
Na státní vyznamenání je navržen i Jan Heřmánek, místopředseda spolku Team 4 Ukraine. S kolegy jezdí na Ukrajinu monitorovat válečné zločiny a dovážet pomoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
