Komentátor Dvořák: Antisemitismus je v Rusech hluboce zakořeněný. Nenávist k Židům pěstovalo carské Rusko i Stalin

1. listopad 2023

Stovky mužů vtrhly v neděli večer na letiště v hlavním městě Dagestánu Machačkale na jihu Ruska. S palestinskými prapory a s výkřiky Alah Akbar hledali pasažéry z izraelského Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí? A jakou podobu mají vztahy Ruska a Izraele? Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák ještě přiblíží vývoj událostí na Ukrajině včetně pozice prezidenta Volodymyra Zelenského

„Kapitán letadla společnosti Red Wings byl naštěstí tak duchapřítomný, že pasažéry nenechal vystoupit a držel je zavřené v letadle, dokud policie nenastolila znovu pořádek. Podobná epizoda se ale stala i třeba v Chasavjurtu, kde rozvášněný dav hledal v místních hotelích ubytované hosty s izraelským pasem,“ popisuje dramatické okamžiky komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Izraelští občané ruského původu chtějí podle něj zcela logicky přečkat v Rusku nejhorší časy souboje Izraele s Hamásem. „Nejstrašnější je to samozřejmě v Pásmu Gazy, ale ani v Izraeli samotném se lidé nemohou cítit bezpečně.“

Pogrom na Židy?

Mnozí pozorovatelé označují události v Dagestánu za pogrom na Židy. Podle Libora Dvořáka je ale antisemitismus na Kavkaze přirozeně přítomen. „Antisemitismus pěstovala jak carská, tak Stalinova říše. Navíc si musíme uvědomit, že na Severním Kavkaze žije obyvatelstvo převážně muslimského vyznání. A to k vypuknutí celého incidentu podle mě stačí. Nemyslí si to ale Vladimir Putin.

Čtěte také

Podle něj inspirovaly nepokoje v Dagestánu přes sociální sítě západní tajné služby, a to na ponoukání Ukrajiny. „Připadá mi to jako komická konstrukce. Historie mluví za vše. V této oblasti nemusel nikdo k ničemu ponoukat. Zásadní je navíc ještě jedna věc. Islámští obyvatelé Severního Kavkazu odcházeli masově bojovat do řad Islámského státu, přestože to byla organizace v Rusku nežádoucí. Když se potom vracely ženy padlých bojovníků z národů, jako jsou Dagestáni, Ingušové nebo Čečenci, ruský stát nevěděl, co s nimi. Natožpak když se vracel někdo, kdo se přímo podílel na bojích Islámského státu na Blízkém Východě.

Faktem podle Dvořáka je, že židovská komunita je v Ruské federaci daleko menší, než bývala kdysi. Procentuálně je mnohem menší, než je v samotném Izraeli, kde dnes žije až půldruhého milionu etnických Rusů, kteří představují velmi důležitou sílu. V Rusku samotném je to vlastně o to méně, kolik lidí se z Ruska vystěhovalo, protože jak už jsem říkal, antisemitismus je v Rusech téměř geneticky zakořeněný, jakkoli to neříkám rád.“

Vítaná zástěrka

Jakým způsobem by Rusko mohlo využít současné eskalace na Blízkém východě, je předmětem diskusí. Podle Libora Dvořáka se ale dá očekávat, že by role Ruska mohla být velmi podstatná.

„Putin považuje premiéra Netanjahua málem za osobního přítele. Jsou to muži, kteří vládnou podobným autoritářským způsobem, i když Netanjahua rozhodně nemůžeme srovnávat s diktátorem Putinova typu. Rusové mají velkou výhodu v tom, že mají dobré vztahy jak s Izraelem, tak s Palestinci, a dokonce i s Hamásem. Má to ale samozřejmě i své nevýhody, protože svět určitě bude mít tendence Rusko za tento dvojaký postoj odsuzovat. Jisté je, že současný konflikt v Izraeli a v Pásmu Gazy je pro Kreml vítanou příležitostí, jak odvést pozornost světa od vlastní války na Ukrajině, uzavírá Libor Dvořák.

Spustit audio

Související