Libor Dvořák: Jaké má Ukrajina šance znovu získat Krym

To, že Volodymyr Zelenskyj právě Krymu ve svých nejrůznějších úvahách vyhrazuje tolik místa, by nás nemělo překvapovat.

Čtěte také

Libor Dvořák: Co změnil minulý rok na ukrajinském bojišti

Mnozí z nás si jistě vzpomenou, jak se anexe poloostrova před necelými deseti lety rodila: po Krymu se tehdy pohybovali tzv. zelení mužíčci neboli zdvořilí pánové v uniformách bez distinkcí, kteří se v podstatě postarali o obsazení Krymu, a to bez boje.

Počínání ukrajinské armády nelze nazvat jinak než ostuda – i když musíme připustit, že tehdejší ukrajinská armáda byla něco docela jiného než ta dnešní. Případné osvobození Krymu by tak pro Ukrajinu bylo velkou satisfakcí a významným předpokladem pro celkové vítězství ve válce, či přinejmenším získání velké výhody pro eventuální mírová jednání s Moskvou.

Soustavná rusifikace

Nemenší, ba možná ještě zásadnější váhu připisuje poloostrovu Rusko. To se tehdejšího Krymského chanátu zmocnilo koncem 18. století za panování Kateřiny II. a velkoruští šovinisté poloostrov dodnes označují za perlu říše. Není proto divu, že Rusové obecně mají ke Krymu vyloženě citový vztah, a dokonce i když se dáte do řeči s kritiky Vladimira Putina, jakmile dojde na mantru Krymnaš neboli Krym je náš, ani takoví lidé o její oprávněnosti nepochybují.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ukrajinská bilance podle prezidenta Zelenského

Jinak: Rusko i Ukrajina považují poloostrov za důležité seřadiště ruských vojsk k dalším a dalším útokům na ukrajinské území. Ukrajinská armáda, která loni dosáhla docela významných úspěchů na hladině Černého moře, by ovšem musela obsadit území o rozloze třetiny České republiky a pro to jí zatím chybí základní předpoklady.

Nedokázala zničit hlavní zásobovací trasu z tzv. velké země, tedy Kerčský most (na něco takového by potřebovala rakety s větším dostřelem, třeba německé taurusy, které zatím nemá) a stejně tak se jí nepovedlo přerušit během loňské nezdařené protiofenzívy suchozemský koridor vedoucí z Ruska po břehu Azovského moře až k Perekopské šíji, tedy vstupní bráně na poloostrov ze severu.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Hlavní problém však tkví ještě někde jinde. Dejme tomu, že Ukrajině by se díky zvýšené pomoci Západu podařilo Krym vojensky ovládnout. Pak se ovšem nabízí otázka, co by Ukrajince na poloostrově, téměř dvě a půl století soustavně rusifikovaném, očekávalo. Jistě, jsou tam partyzánské oddíly tatarsko-krymského partyzánského hnutí Ateš neboli Oheň spolupracujícího s Ukrajinou, ale to by asi pro úplné ovládnutí poloostrova bylo málo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu