Libor Dvořák: Co změnil minulý rok na ukrajinském bojišti
Známý analytik Stockholmského centra východoevropských studií Andreas Umland upozorňuje na fakt, že jednou z hlavních událostí loňského roku, o niž se postarala ukrajinská válka, je významné rozšíření NATO.
Délka hranic Aliance s Ruskem se takříkajíc najednou zdvojnásobila – a to ještě pár měsíců před začátkem agrese Kreml ultimativně požadoval, aby severoatlantičtí spojenci „odtáhli na hranici z roku 1997“. Vskutku opovážlivý požadavek.
Čtěte také
Na Putinově politice je přitom podle pana Umlanda skoro podivuhodné, že často vede k výsledkům přímo opačným, než měl její strůjce v úmyslu: třeba tlak na Ukrajinu či Finsko a na opačném konci Evropy, tedy na Jižním Kavkazu, nakonec tyto státy od Ruska definitivně odtrhne a přiměje takové země k užší spolupráci se Západem.
Stará známá moudrost praví, že „válka mění všechno“. V tomto případě už teď, kdy jejího konce nevidět, zásadně změnila, rozuměj zhoršila geopolitické postavení Ruska, od nějž se odvrátila většina západních partnerů, spojenců a investorů. A je otázkou, zda to nakonec nepromění i vnitropolitické poměry v Rusku samotném, i když teď se to může zdát opravdu málo pravděpodobné.
Nový Gorby není na dohled
Čtěte také
A jak vidí své okolí a jevy související Rusko samotné? Hlavně propagandisticky. Evropští odborníci se shodují na tom, že ruská propaganda se soustřeďuje na pět hlavních témat. Zaprvé hlásá, že za zhoršení vztahů s Ruskem může Západ sám.
Zadruhé se významné propagandistické úsilí Ruska soustředilo na Balkán, kam stále častěji jezdí ruští politici a vysocí duchovní, pateticky hlásající ideje jakéhosi „pravoslavně-slovanského bratrství“. Zatřetí se Rusko soustředí na nové metody šíření dezinformací, kupříkladu ve spolupráci s čínskými médii. Začtvrté se znovu soustředí na latinskoamerický svět, zejména na státy s autokratickými režimy.
A zapáté se dál pokouší pronikat na Kavkaz, kde konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem po desítkách let naštěstí končí, ale Rusko tu Náhorní Karabach dál považuje za účinnou zbraň hybridní války.
Rusko této doby zkrátka činí vše pro to, aby se vztahy mezi ním a Západem dále zhoršovaly. To vše v atmosféře, kdy žádný nový Gorby žel bohu není na dohled. Natožpak nějaké obnovení vzájemné důvěry.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.