Libor Dvořák: Nerozhodnost Západu a síla Ruska
Kdo s koho na Ukrajině – toť skutečně základní otázka aktuálních i následujících týdnů a měsíců. Nad tímto problémem se zamýšlí i více než dvacet uznávaných evropských odborníků, působících v analytických centrech starého kontinentu.
V jejich otevřeném dopisu, adresovaném jak řadovým Evropanům, tak špičkovým politikům po obou stranách Atlantiku, se doslova praví:
Čtěte také
„Naplno vyzvánějí poplašné zvony. Ukrajinská vojska musí na frontě bojovat, aniž by měla dostatek výzbroje a munice pro vleklou válku. Zatímco Rusko zbrojí naplno, Evropa své sliby v oblasti dodávek zbraní ukrajinským ozbrojeným silám neplní. Pokud pak jde o Spojené státy, odtud se v souvislosti s možným výsledkem prezidentských voleb ozývají pohrůžky, že Amerika zastaví vojenskou pomoc Ukrajině úplně.“
Signatáři dopisu oprávněně upozorňují na to, že odmítnutí masivní vojenské i ekonomické podpory učiní Evropu „zranitelnou a permanentně ohroženou“. Síla Ruska do značné míry vyvěrá z naší nerozhodnosti, říkají evropští vojenští odborníci.
Rusko nemá hranice?
Čtěte také
I minimum historické paměti stačí na to, co přesně stejná nerozhodnost přinesla ve vztahu Evropy k Hitlerovi v 30. letech minulého století: začalo to anšlusem Rakouska, pokračovalo Mnichovem, okupací ČSR a napadením Polska – a skončilo to světovou válkou, která přišla Evropu i svět mnohem dráž, než kdyby tehdejší evropská vládnoucí garnitura Hitlera rovnou klepla přes prsty nebo ho rovnou popadla pod krkem.
A vyloženě hitlerovské signály slyšíme dnes přímo z Ruska, z úst jeho autokratického vládce, odkojeného ruskou imperiální tradicí ve stylu carevny Kateřiny. Je to přece prezident Putin, který otevřeně říká: „Neznám lepší způsob ochrany vlastních hranic, než je jejich rozšíření!“
Čemuž přesně odpovídá billboard, nedávno postavený na ruské straně hranice s Estonskem. Je na něm vyobrazen Putin a k tomu je připojen slogan: „Rusko nemá hranice nikde!“ Kdo nerozumí ani takovémuto signálu, jednoduše hazarduje s vlastní budoucností.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
