Ruský mocenský aparát je stabilní. Problém ale způsobí návraty vojáků domů, tvrdí rusista Glanc
Rusové na Ukrajině ztrácejí dobytá území, prezident Vladimir Putin mluví o blížícím se konci války a mluvčí Kremlu o obnovení kontaktů s evropskými lídry. „Jakýkoliv výsledek války lze za předpokladu určité rétoriky prohlásit za vítězství. Ruské vedení nemá kam spěchat, protože režim války, který si osvojila celá ekonomika a mocenský aparát, je stabilní,“ poukazuje v Osobnosti Plus rusista Tomáš Glanc, jemuž právě vyšla knížka Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině.
Tento stabilní systém kombinuje podle rusisty ekonomické a mocenské výhody se strachem. „Subjektivní emoce a to, o čem lidé mluví doma v kuchyni nebo s přáteli za zavřenými dveřmi a s vypnutými telefony, to je jedna záležitost, ale fungování systému je věc odlišná. V tuto chvíli z něj nikdo ze silných hráčů nemůže vystoupit a nemá žádnou alternativu,“ vysvětluje.
Čtěte také
Mocenské struktury tuto pasivitu utužují exemplárními tresty pro oponenty a politické disidenty. Jedním z nich je třeba nedávné odsouzení a konfiskace majetku jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Vadima Moškoviče.
„To jsou signály, které všichni, koho se to v Rusku týká, velice dobře chápou. Takže strach není neoprávněný,“ zdůrazňuje Glanc.
Soudí ale, že navzdory strachu je loajalita většiny společnosti svým způsobem koupená: „Systém je kombinovaný s rozvinutým kapitalistickým typem ekonomiky, která sice má spoustu vážných potíží, ale funguje bez výkyvů, které by běžné obyvatelstvo, a natož elita lidí s nadprůměrnými příjmy, jakkoli pociťovalo.“
Očekávaná vlna kriminality
Strach nejspíše pociťuje i Putin, který svou moskevskou rezidenci zabezpečil protidronovou ochranou, přísně tají své přesuny i přesné místo pobytu. Náznaky společenské destabilizace a vznikajících pokusů o změnu režimu nicméně Glanc nevidí.
Čtěte také
„Válka se ukázala jako daleko méně nebezpečná, než se na jejím počátku zdálo, ekonomicky i politicky,“ upozorňuje. „Je samozřejmě naprosto, naprosto zrůdná a ničivá především pro Ukrajinu, ale zároveň i pro všechny mladíky z ruské strany. Zároveň ale ekonomika funguje daleko lépe, než by se dalo v pátém roce války, která stojí miliardy denně, předpokládat.“
Běžní Rusové se zdají být válkou unavení. Ve skutečnosti ale podle znalce Ruska spíše přijali vnucenou rezignaci a ze strachu o svou bezpečnost a majetek své obavy nevyjadřují veřejně. Podporu má Putin i mezi umělci, kteří buď svou tvorbou servilně slouží režimu, nebo se naopak snaží o co největší apolitičnost.
Změnu společenského konsensu ale mohou způsobit návraty válečných veteránů zpět do vlasti. Obavy panují zejména z jejich psychického stavu, agrese a větší fluktuace zbraní.
Čtěte také
„Z dosavadního průběhu to vypadá, že problém bude velmi sociálně citelný. Už teď se množí případy brutálních masakrů, které způsobují lidé se zdevastovanou psychikou, když se vrací do občanského života,“ varuje Glanc a dodává:
„Známe vlny navrátilců z Afghánistánu, které částečně definovaly kriminalitu 90. let, a po nich nastoupili Čečenci. Jsou to muži, kteří mají sklon zakládat kriminální struktury, chovat se násilně a společensky nekonstruktivně. Je velmi pravděpodobné, že to bude vážný sociální problém.“
Jak (ne)bezpečné je ve skutečnosti Rusko? Proč v názvu své knihy použil k Rusku metaforu souostroví? A co musí člověk udělat, aby se znelíbil ruskému mocenskému aparátu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
