Libor Dvořák: Budoucnost Putina a tzv. Velký tranzit

Nový ruský premiér Michail Mišustin
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nový ruský premiér Michail Mišustin
0:00
/
0:00

Rusko bude mít po překvapivé demisi kabinetu Dmitrije Medveděva novou vládu. V jejím čele by měl z rozhodnutí Vladimira Putina stát skoro neznámý, ale patrně schopný vysoký úředník Michail Mišustin, který od roku 2010 řídil státní daňovou správu.

Začněme samotným premiérem: 53letý inženýr ekonomie Michail Mišustin je jménem, které prakticky nikomu nic neříká nejen v zahraničí, ale ani v Rusku samotném. Patrně výkonný technokrat, který je schopen obstát jako manažer leckde, a přitom člověk viditelně bez politických aspirací. Zkrátka a dobře pro Putina ideální typ – se kterým občas i hrává hokej. Lepšího si snad Vladimir Vladimirovič ani nemůže přát.

Nový kabinet, stejné tváře?

Hodně se spekuluje o složení příštího kabinetu. Moskevští kolegové novináři už mluví o takzvané rizikové skupině členů dosavadní vlády, naposledy rekonstruované v roce 2018. Na potenciálním odchodu by mohli být kupříkladu šéfové ekonomických rezortů, protože ruské hospodářství sice není v katastrofální situaci, ale pochlubit se taky nemá čím.

Na druhé straně ani v novém kabinetu zřejmě nebudou chybět takové politické stálice jako ministr zahraničí Sergej Lavrov či ministr obrany Sergej Šojgu. Velmi slušné šance v úřadu setrvat patrně má i ministr kultury Vladimir Medinskij – jeho představy zejména o moderních ruských a sovětských dějinách konvenují i samotnému ruskému prezidentovi. K tomu ještě malá poznámka: právě odstoupující premiér Dmitrij Medveděv setrval v tomto úřadu přes sedm let – nejdéle ze všech ruských premiérů od roku 1991 – a to je, co říct. Rozhodně je to další podpůrná známka důvěry, jakou v něj Vladimir Putin vkládá.

Kam s ním

Je také ale třeba si uvědomit, jakou reálnou moc ruský vládní kabinet v Putinově éře má. Tyto vlády jsou útvarem spíše technického zajišťování funkcí státu než nějakým vrcholným koncepčním pracovištěm. Není naprosto žádným tajemstvím, že v prezidentově administrativě existují paralelní struktury, které mají daleko větší vliv a moc než samotné sídlo vlády v legendárním Bílém domě na nábřeží řeky Moskvy.

Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák vysvětluje situaci kolem kontroverzního návrhu zákona učinit z ruských okupantů válečné veterány

V širším kontextu je ovšem jasné, že probíhající výrazná proměna vlády a odchod premiéra jsou součástí takzvaného Velkého tranzitu, tedy mocenských proměn Ruska, zacílených už na rok 2024, kdy bude pro Putina nutné vytvořit nové politické podmínky, ve kterých by mohl nerušeně vládnout dál i mimo prezidentský úřad. Komentátor DW Konstantin Eggert nedávno nabádal: Nemyslete si, že s nějakými rekonstrukcemi ruského politického systému se musí čekat až do roku 2024, ty můžou začít už třeba za měsíc! Měl pravdu…

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio
autor: Libor Dvořák|zdroj: Český rozhlas

Související