Letos měli dvě centrální banky. Ta „stará“ odváděla excelentní práci, hodnotí analytik Ryba

Čtěte také

Co dřív nevynášelo skoro nic, začíná být zajímavé aneb Jak investovat v časech recese

Příčin současné komplikované situace je však několik, začátkem problémů byla snaha se vyrovnat s útlumem během covidové pandemie.

„V ekonomice je strašně moc peněz a ty jí probublávají. Hledá se nová cenová hladina v záplavě monetární stimulace, která proběhla. Bude to nějakou dobu trvat a válka na Ukrajině to prohloubila,“ doplňuje Ryba.

„Cítíme silné dopady války na Ukrajině, energetické krize, která je s ní propojena, ale též stále ještě covidové pandemie. Na základě těchto faktorů vidíme inflační vlnu, která tady dlouho nebyla a zpomalení celosvětové ekonomiky. Tyto faktory a s nimi spojená velká nejistota předurčují to, kam se celá světová ekonomika řítí,“ řekl ekonom Jan Švejnar v pořadu Řečí peněz.

Nové vedení ČNB

„Uvolněná politika nastartovala inflaci a ČNB ji musí brzdit. A v momentě, kdy po 10 letech nulových sazeb začnete prudce zvedat sazby, úplně otočíte základní proměnou, která vám všechny investice otočí vzhůru nohama,“ analyzuje Ryba.

Na podzim se ukázalo, že Rusko v západní Evropě neplnilo zásobníky plynu.
Jana Klímová

Zásadním momentem pro tuzemskou ekonomiku byl konec funkčního období guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Pod jeho vedením banka bojovala proti inflaci zvyšováním základní úrokové sazby, celkem až do výše sedmi procent.

„Otevřeně bych řekl, že jsme letos měli dvě centrální banky: stará odváděla excelentní práci, byla velmi odvážná a správně brzdila inflaci,“ naráží Ryba na odlišnosti v přístupu.

Čtěte také

V celém roce hrála prim válka na Ukrajině, inflace a energetická krize

Po dosazení Aleše Michla do čela se bankovní rada rozhodla pro zafixování sazeb a cestu devizových intervencí.

„Nová centrální banka přestala zvedat úrokové sazby v prostředí téměř 20procentní inflace,“ popisuje Ryba. Podle něj budou centrální bankéři ke zvyšování sazeb možná i donuceni, protože devizové rezervy jsou sice velké, ale mají limity.

Odhad vývoje cen energií?

Rostoucí ceny energií byly podle analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové v minulém roce taženy nejistotou ohledně dostatečné nabídce energií a stabilnosti dodávek.

„Byly tam dva zásadní faktory: jeden byl rychlejší nárůst cen povolenek na vypouštění emisí CO2, které prodražují cenu energií, protože je využívají uhelné elektrárny, které už v roce 2021 jely na vyšší výkon než dřív. Na podzim se pak ukázalo, že Rusko v západní Evropě neplnilo zásobníky plynu, které tam buď vlastnilo, nebo je mělo v pronájmu,“ říká.

Čtěte také

Evropští politici selhali. Měli se líp připravit a diverzifikovat zdroje, myslí si ekonom Švejnar

Na tuzemské ale i celoevropské úrovni proto bylo přijato množství opatření proti výkyvům cen.

„Evropa dokázala nahradit výpadky ruských dodávek plynu dodávkami zkapalněného plynu LNG. V prosinci bylo přijato důležité rozhodnutí na evropské úrovni, a to zastropovat cenu plynu na nizozemském trhu TTF, pokud překročí hranici 180 eur,“ popisuje některá z opatření Klímová.

Navzdory přijatým opatřením však v této oblasti jistota není, protože budoucí vývoj není možné odhadnout.

„Může se stát, že přijdou velké mrazy, budou prázdné zásobníky plynu, Rusko něco udělá, nebo se obrovským způsobem zvýší poptávka třeba v Číně. To vše může opět trh rozkolísat,“ uzavírá Klímová.

V celém Roku v ekonomice se také dozvíte jaký postup vlád a centrálních bank by vedl ke snížení cenové hladiny nebo jak vypadají různé scénáře budoucího vývoje české ekonomiky či jak se na budoucí vývoj musí připravit firmy. Souhrnem nejdůležitějších událostí roku 2022 v ekonomice Vás provede Václav Pěšička.