Léky vyrábíme v Evropě. Klíčové ingredience jsou ale z Asie a těžko se to změní, míní biochemik Fusek
Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
„Léky na českém trhu se snad z 99 procent vyrábějí v Evropské unii. Obsahují ale chemikálie a takzvané aktivní farmaceutické ingredience, které pocházejí z celého světa. To je klíčová komponenta, která má ten léčivý efekt, a v současnosti se ze 70 procent vyrábějí v Asii, především v Číně,“ dodává.
Čtěte také
Například paracetamol, který pomáhá proti bolesti hlavy a snižovat teplotu, se ovšem vyrábí jen v Číně, a to především z ekonomických důvodů.
„Myslím, že v tom není žádný zlý úmysl. Měli dostatek odborníků a byli schopni to nastartovat. Na začátku v 90. letech byli nesmírně levní, ale měli problémy s kvalitou. Dnes je cena nižší a kvalita je naprosto v pořádku,“ podotýká Fusek.
Srdce mi krvácí, když vím, jakou jsme měli pozici v rámci výroby léčiv v 80. letech.
Podzimní nedostatek léků s paracetamolem v Evropě podle něj zapříčinilo zrušení covidových restrikcí v Číně, přičemž následně onemocnělo na 250 milionů lidí, které bolela hlava a potřebovali snížit teplotu. Čínská produkce, která by jinak šla na export, tak zůstala na domácím trhu.
Přesun do Evropy? Těžko
Jedno z možných řešení Fusek vidí ve vytvoření seznamu základních léků a následně mechanismu, který by zajistil jejich dostupnost v podobě strategických zásob. „Nevýhoda je, že léky mají expiraci, takže je nemůžete skladovat příliš dlouho,“ poznamenává.
Čtěte také
Přesun výroby z Číny nebo Indie zpět do Evropy je prý možný jen v omezeném měřítku. Farmaceutické firmy jsou soukromé subjekty, je proto otázka, jak je k přesunu motivovat.
„Naráží to ještě na jednu věc a to je otázka lidského potenciálu, tedy vzdělaných lidí v dané oblasti. Výroba není jednoduchá záležitost, potřebujete k tomu celou řadu odborníků a nejsem si jistý, zda jich je v Evropě dostatek, aby mohli hned naskočit do takto komplikovaných provozů,“ upozorňuje.
Farmaceutický průmysl je odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, která je 3 až 4krát vyšší než třeba u automobilového, a to i v případě generických léčiv. „Srdce mi krvácí, když vím, jakou jsme měli pozici v rámci výroby léčiv v 80. letech. Od 50. let do roku 1990 jsme uvedli na trh 30 originálních léků, byť v rozsahu omezeném železnou oponou,“ připomíná.
Může v Česku dojít k obnově farmaceutického průmyslu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Dlouhé čekací lhůty? Některá vyšetření bývají nadužívána, nedostane se na potřebné, tvrdí Philipp
Proč musí pacienti čekat dlouhé měsíce na některá lékařská vyšetření a zákroky? Debatují Alena Gajdůšková ze Svazu pacientů a poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).
-
Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky
Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism.
-
Precizní onkologie nejsou jen nejmodernější léky, ale i odborníci, kteří rozumějí svým pacientům
Celá léta hledáme správný lék správnému pacientovi a stále více se blížíme této metě, říká ve Studiu Leonardo předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.