Léky vyrábíme v Evropě. Klíčové ingredience jsou ale z Asie a těžko se to změní, míní biochemik Fusek

14. březen 2023

Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„Léky na českém trhu se snad z 99 procent vyrábějí v Evropské unii. Obsahují ale chemikálie a takzvané aktivní farmaceutické ingredience, které pocházejí z celého světa. To je klíčová komponenta, která má ten léčivý efekt, a v současnosti se ze 70 procent vyrábějí v Asii, především v Číně,“ dodává.

Čtěte také

Například paracetamol, který pomáhá proti bolesti hlavy a snižovat teplotu, se ovšem vyrábí jen v Číně, a to především z ekonomických důvodů.

„Myslím, že v tom není žádný zlý úmysl. Měli dostatek odborníků a byli schopni to nastartovat. Na začátku v 90. letech byli nesmírně levní, ale měli problémy s kvalitou. Dnes je cena nižší a kvalita je naprosto v pořádku,“ podotýká Fusek.

Srdce mi krvácí, když vím, jakou jsme měli pozici v rámci výroby léčiv v 80. letech.

Podzimní nedostatek léků s paracetamolem v Evropě podle něj zapříčinilo zrušení covidových restrikcí v Číně, přičemž následně onemocnělo na 250 milionů lidí, které bolela hlava a potřebovali snížit teplotu. Čínská produkce, která by jinak šla na export, tak zůstala na domácím trhu.

Přesun do Evropy? Těžko

Jedno z možných řešení Fusek vidí ve vytvoření seznamu základních léků a následně mechanismu, který by zajistil jejich dostupnost v podobě strategických zásob. „Nevýhoda je, že léky mají expiraci, takže je nemůžete skladovat příliš dlouho,“ poznamenává.

Čtěte také

Přesun výroby z Číny nebo Indie zpět do Evropy je prý možný jen v omezeném měřítku. Farmaceutické firmy jsou soukromé subjekty, je proto otázka, jak je k přesunu motivovat.

„Naráží to ještě na jednu věc a to je otázka lidského potenciálu, tedy vzdělaných lidí v dané oblasti. Výroba není jednoduchá záležitost, potřebujete k tomu celou řadu odborníků a nejsem si jistý, zda jich je v Evropě dostatek, aby mohli hned naskočit do takto komplikovaných provozů,“ upozorňuje.

Farmaceutický průmysl je odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, která je 3 až 4krát vyšší než třeba u automobilového, a to i v případě generických léčiv. „Srdce mi krvácí, když vím, jakou jsme měli pozici v rámci výroby léčiv v 80. letech. Od 50. let do roku 1990 jsme uvedli na trh 30 originálních léků, byť v rozsahu omezeném železnou oponou,“ připomíná.

Může v Česku dojít k obnově farmaceutického průmyslu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.