Kůrovcová kalamita neskončila. Čekají nás ještě dramatické roky, varuje předseda lesních vlastníků

22. únor 2023
Souvislosti Plus

Zhruba 30 procent území Česka pokrývají lesy, které jsou od roku 2018 decimovány kůrovcovou kalamitou. Během největší krize se těžilo přes 14 milionů metrů krychlových dřeva oproti dřívějším osmi milionům, které byly těženy ještě před kůrovcovou kalamitou. Nyní jsou na mnoha místech zcela zdevastované lesy. Jak vypadá a má vypadat jejich obnova a proč si ne úplně rozumějí lesníci a myslivci?

„Ta míra poškození trvá poměrně dlouho a z mého pohledu je to dlouhodobý proces a možná ještě déle se bude napravovat to, co způsobila klimatická změna a ještě způsobí. Ta kůrovcová kalamita je tu totiž minimálně od roku 2015, kdy ČR zasáhlo výrazné sucho a od té doby porosty, především smrkové a borové, byly výrazně oslabeny a díky tomu se hodně těžilo,“ říká Aleš Erber, správce lesních majetků, který zároveň působí na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Čtěte také

Podle Jiřího Svobody, předsedy Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, je nutné počítat s tím, že lesní krajina v zemi není ještě ani zdaleka na konci své proměny. Dle jeho slov kůrovcová kalamita totiž stále pokračuje a pravděpodobně nás v tomto ohledu čekají ještě dramatické roky.

„Ona je to taková chiméra, protože kůrovcové těžby klesají, ale jenom proto, že celé oblasti, zejména třeba Vysočiny nebo Moravy, už jsou vytěženy od svrchu a tam už kůrovcová kalamita samozřejmě skončila. Nicméně jsou tady další významná ohniska jako severní Čechy, po rezignaci správy parku na boj s kůrovcem jsou zasaženy Lužické hory,“ míní Svoboda.

Podpora zvěře, aby neničila novou výsadbu

Důvodů, proč došlo ke kůrovcové kalamitě, je několik a jak uvádí Erber, adaptační proces lesů na proměny prostředí proběhne v různých částech jinak.

„Musíme si uvědomit, že tu máme plochy, které se teprve zakládají, takže se vysazují a tam musíme najít společnou řeč s myslivci. Já si myslím, že je to všechno o úživnosti honiteb a aby zvěř měla dostatek potravy a úkrytů. V minulosti se zakládaly políčka pro zvěř a ovocné sady, a proto tu byla vždy různorodost lesních porostů. Ta podpora vysazování se tedy teď musí aplikovat i v tomto směru, aby zvěř méně škodila zakládajícím lesům,“ vysvětluje Erber.

Čtěte také

Sám také mimo jiné uvádí, že to, že vznikají monokulturní lesy, kde je například jen jeden typ stromu, není chybou, ale spíše evolučním vývojem.

„V dnešní době se spousta lesníků a myslivců přizpůsobuje novým podmínkám. Například před 15 lety řada z nich byla proti bříze a dnes břízu lesníci využívají v rámci přirozené obnovy kalamitních holin. Myšlení se dnes mění a je to jiný recept na to, jak se adaptovat na změnu klimatu a na ekologickou ekonomiku, která přichází v rámci transformace společnosti,“ míní Erber.

Soukromí vlastníci prodávali dřevo pod cenou

Oproti Lesům ČR měli s kůrovcovou kalamitou snad ještě větší problém vlastníci menších lesních pozemků. Jak uvádí Svoboda, stát v tomto ohledu dlouhodobě zanedbal podporu sdružování vlastníků, kteří byli v podstatě postaveni před problém, jenž nikdy nezažili.

Čtěte také

„Ta plošná destrukce, která byla tady na Vysočině, ty lidi zastihla bez kontaktů, bez možností někam prodat dříví a na koho se obrátit, aby jim to dřevo zpracoval. To bylo pro spoustu vlastníků naprosto fatální. Bohužel většina z nich musela prodat dříví v době, kdy mělo cenu těžby a přibližování, to znamená s obrovskou ztrátou,“ vysvětluje Svoboda.

Podle něj je důležité si také uvědomit a podívat se, jaké lokality u nás máme, a reagovat na konkrétní místo výsadbou správných porostů. Dnešní přeměny jsou navíc, jak Svoboda uvádí, doprovázeny představami o tom, že smrk je nepřítel státu.

Hosté:
Aleš Erber, správce lesních majetků, který zároveň působí na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty

„Myslím, že je třeba si skutečně přiznat, že jsou místa, kam smrk znovu patří, protože je to dřevina, bez které se hospodářství neobejde a možná i vlastníci nebudou tak úplně schopni ekonomicky přežít. Je ale samozřejmě potřeba znát tu míru. Jsou odborníci, kteří jim mají poradit, kam s kterou dřevinou je potřeba počítat. Jsou tedy místa, kam může jít smrk klidně zpátky. Já myslím, že je pošetilý ten, kdo smrk sází zpátky ve 100 procentech, i ten, kdo ho nesází vůbec,“ dodává Svoboda.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Patricie Polanská.

Spustit audio

Související