Kovářová: Progresivní zdanění je krizové řešení. Bylo by dobré, kdyby ho ODS alespoň zvážila

Jak popisuje ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, stát v Česku celkově vybírá méně daní, než je běžné v Evropské unii, ale i v jiných postkomunistických zemích.

Čtěte také

Návrh STAN na zvýšení daně z příjmů by státu vynesl 32 miliard navíc. Ekonomové našli téměř 60

„Daně z příjmů mají malou progresi, tedy že nízko- a vysokopříjmoví lidé odvádějí státu skoro stejně, zatímco standardně státy vybírají více od bohatších. V mezinárodním srovnání u nás také mnohem méně platí živnostníci v porovnání se zaměstnanci. A nízké zdanění u nás mají i nemovitosti a další majetek nebo například alkohol,“ vysvětluje Klímová.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka však progrese v českém daňovém systému už zavedená je.

„Existuje druhá zvýšená sazba pro lidi s nadprůměrnými příjmy, navíc máme progresi i díky odečitatelným položkám. Problém u této základní odečitatelné položky je ten, že je samozřejmě stanovená fixní sazbou, tudíž v průběhu let, jak roste inflace, relativní váha odečitatelné položky klesá,“ říká Skopeček.

Tři stupně zdanění místo dvou

Hnutí STAN společně s TOP 09 však navrhují tři daňová pásma: do příjmu 80 tisíc 17procentní zdanění, do příjmu 160 tisíc 21procentní a nad 160 tisíc 31procentní daň. Změna by tak neměla postihnout nízkopříjmové osoby. Zároveň strany navrhují zvýšení odečitatelné položky, což by mělo také pomoci významným způsobem navýšit státní příjmy.

Čtěte také

Změna valorizace penzí je nutná, systém generuje deficit 70 miliard, říká Vojtko. Udržitelné i v rámci stávajících pravidel, nesouhlasí Hendrych

„ODS sice slibovala, že nebude zvyšovat daně, to ale bylo v době jiné hospodářské situace. Ta se teď výrazně změnila. Možná by tedy bylo dobré, kdyby ODS zvážila, že jde o krizové řešení, a ne o nedodržení slibu. Máme společný cíl, kterým je konsolidace veřejných financí,“ říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN).

Skopeček však upozorňuje, že veřejné finance lze konsolidovat i pomocí úspor.

„Problém veřejných financí není ani zdaleka v tom, že bychom vybírali v ČR nízké daně. Máme dlouhodobě vyšší zdanění, než je průměr OECD. To, že evropské země mají vyšší zdanění, je dáno historicky, protože se tam více přerozděluje. My ale přece nemůžeme zvyšovat daně na úroveň Německa nebo Rakouska, které nabízejí podnikatelům a lidem mnohem kvalitnější veřejné statky a služby a stabilnější a ziskovější podnikatelské prostředí,“ říká Skopeček.

Podle Kovářové je daň z příjmu pouze součástí celého balíčku úspor, který obsahuje úspory státu a centrálních orgánů nebo redukce dotací. V druhé řadě se pak balíček zaměřuje na zvýšení nepřímých daní, jako je daň z hazardu, případně spotřební daň. Teprve poté by mělo přijít na řadu zdanění příjmů právnických a fyzických osob.

Čtěte také

Julie Hrstková: Inflace potrvá a mění pohled na život

„Myslím si, že panu Skopečkovi jako ekonomovi musí být jasné, že úspory se mohou pohybovat maximálně okolo 30 až 40 miliard, zatímco my potřebujeme snížit strukturální deficit ve výši 250 miliard, tudíž potřebujeme uspořit zhruba 150 miliard,“ vysvětluje Kovářová.

Dodává, že pokud chceme zachovat sociální stát s jeho veřejnými službami, jako je zdravotnictví, školství nebo veřejná doprava, je nutné najít opatření, kterými stát získá 150 miliard korun.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.