Petr Holub: Každý chce vyšší daně
„Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“ Zlatá slova, uznale zakývá hlavou daňový poplatník, který si to přečte v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. Okamžitě si však musí uvědomit, že věta platí v jakémsi paralelním světě, který nemá s obvyklou realitou nic společného.
Stačí napsat do vyhledávače na internetu slovo „daně“ a pak už nezbývá než čelit nepřehlednému výčtu návrhů, kde se odvody občanů a podniků budou pokud možno už od příštího roku zvyšovat.
Čtěte také
Největší popularitu získal návrh na zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Podle dalších návrhů se dolní sazba DPH zvýší z 10 na 13 nebo 14 procent. Anebo tu je ještě lepší možnost, totiž přesunout do vyšší sazby některé položky, jako jsou pivo, slazené nápoje, knihy a léky. Samozřejmostí je zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol, zdá se ovšem, že u vína to nevyjde.
Daň z příjmu podniků vyroste o dvě procenta, zaměstnanci ze svých příjmů nebudou odvádět jako dosud 15 procent, ale 17 nebo 21 procent, speciálně pro boháče bude vyšší sazba, buď 25, nebo až 31 procent.
Výdaje jen pro letošní rok
Daň z nemovitostí by bylo nejlepší zvýšit na dvojnásobek a pak ji valorizovat o inflaci. Pojistné se musí zvýšit aspoň živnostníkům a dohodářům – a ve výčtu by se dalo pokračovat.
Čtěte také
Na divoké smršti daňových valorizací je nejzajímavější ten rozměr, že autory jsou výlučně politici z vládních stran, které se hlásí k pravému středu. Kolektivně však zapláli pro myšlenku, že nejlepším receptem na všechny světové bolesti je vyšší daňová kvóta.
V Česku se v posledních deseti letech podle ministerstva financí pohybovala mezi 33 a 35 procenty hrubého domácího produktu, je tedy na čase následovat státy jako Dánsko a Francie, které se už před námi odvážily k výšinám 45 procent celkového zdanění. Konečně to někoho napadlo.
Takový názor je třeba respektovat, na druhé straně stojí za pozornost, jak probíhající debata o daních nejvíc ze všeho připomíná schůzi bytového družstva. Každý z členů má spoustu nápadů, jak vylepšit nejbližší okolí svého bytu, jeden chce vymalovat chodbu, druhý opravit elektrické vedení, další přeložit střechu, vyměnit venkovní dveře, obrousit schody, postavit výtah, odvézt nepořádek ze sklepa… Takové schůze obvykle skončí chaosem, hádkou a zmateným rozchodem.
Čtěte také
Lze předpokládat, že debatu na úrovni pěti vládních stran se podaří udržet pod kontrolou, ovšem stojí za pozornost, že stejné nadšení a vynalézavost jako družstevníci při opravách projevují vládní politici právě při vymýšlení, koho obrat o co nejvíc peněz.
Vypadá to, že nově zapálení nadšenci pro koncept vysokých daní mají pro své plány neprůstřelný argument. Schodek rozpočtu nabyl nezvladatelných rozměrů a jinak než daněmi ho nesnížíme, pokud nechceme škrtat v penzích, zdravotnictví, podporách pro chudé rodiny s dětmi. V tomto směru je třeba nabídnout vládním politikům protiargument.
Značnou část schodku tvoří výdaje, které jsou pouze v rozpočtu pro letošní rok, konkrétně se jedná o cenový strop pro elektřinu a plyn, odpuštění odvodů za obnovitelné zdroje, nižší sazbu spotřební daně za naftu. Pokud tedy vláda nepodlehne tlaku lobbistů a neprodlouží vyjmenované úlevy do příštího roku, pak bez práce ušetří víc než 100 miliard a oblíbené zvyšování daní může ještě na čas odložit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
