Petr Holub: Chudoba za dveřmi. Ale uvnitř ještě není

8. únor 2023

Drahota v obchodech je evidentní, všimnout si toho musel i ten, kdo ceny příliš nesleduje. Zhoršená dostupnost zboží základní potřeby může uvrhnout část populace do chudoby. Stát by měl tedy zasáhnout. To zní logicky, ovšem stejně logická je připomínka, že by stát zasahovat neměl, dokud nezjistí, že mimořádnou pomoc opravdu někdo potřebuje. Právě takové zjištění ovšem dosud chybí.

Od Českého statistického úřadu jsme se v detailní analýze SILC dozvěděli, že během roku 2021 chudoba v nějaké větší míře nehrozila, protože průměrné příjmy populace tehdy vyrostly o deset procent.

Čtěte také

Ještě v polovině roku 2022 nedávalo smysl o chudobě mluvit. Pouze pětina lidí neměla v případě nutnosti okamžitě k dispozici částku 13 tisíc korun. V tom ohledu se situace proti předchozím letům nezhoršila, navíc před deseti lety neměly okamžitou rezervu dvě pětiny domácností.

Poměry se ještě mohly zhoršit v druhé polovině minulého roku. K prověření této obavy posloužil výzkum, který zaplatila na přelomu listopadu a prosince Česká spořitelna. Dvě vědkyně ze Sociologického ústavu z něho mimo jiné vyčetly, že třetina Čechů nemá finanční rezervy ani na měsíc a 20 procent z nich si dokonce neukládá žádné peníze do rezervy.

Státní podpora a inflace

Čtěte také

Z toho už nějaké zhoršení situace domácností vyplývá, protože podle průzkumu SILC z časů před krizí nespořilo pouze sedm procent domácností. Odvozovat z toho rozšíření chudoby a psát titulky, že „bez prostředků je třikrát víc Čechů než před energetickou krizí“ však je předčasné.

Jak upozornily socioložky, v průměrné zemi Evropské unie nespořila pětina domácností už před krizí. Češi jsou prostě víc opatrní, a proto se dá dokonce očekávat, že ve chvíli, kdy nemohou peníze ukládat, tak si je aspoň nepůjčují.

Zároveň jsme se od společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu dozvěděli, že 14 procentům Čechů nezbývá po zaplacení složenek a nákupu potravin víc než 3000 korun na osobu. To opravdu není skvělá situace, přesto takových lidí není o mnoho víc než před rokem, kdy jich bylo 12 procent.

Čtěte také

Poslední zprávou o chudobě je informace, že Češi v prosinci nakupovali o desetinu potravin méně než rok předtím. Z toho je možné usoudit, že část tuzemců hladoví. Na druhou stranu i tak rychlý propad nákupů znamená pouze to, že se spotřeba snížila na úroveň roku 2017, kdy s chudobou žádné potíže nebyly.

Veškeré průzkumy a statistiky tedy ukazují beze všech pochyb, že zhruba pětina tuzemských rodin na tom není právě finančně dobře, dokonce se dostaly pod větší tlak než dříve. Těžko však říct, že se současnou drahotou propadne do chudoby o mnoho víc lidí, než bylo před ní. Do značné míry se o ně přitom postaral stát historickým zvýšením sociálních dávek.

Petr Holub

Volat v této chvíli po nějakém mimořádném státním zásahu ve prospěch rodin nedává velký smysl, dokonce by to bylo nebezpečné. Rozdělování státních podpor v minulých třech letech označili dokonce vládní experti za jeden z hlavních důvodů, že tuzemská inflace patří k nejvyšším v Evropě. A tedy také za jednu z příčin, proč se rodiny s napjatými rozpočty dnes musí ještě víc uskrovnit. Proč tedy opakovat stejnou chybu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.