Petr Holub: Ekonomika se jen tak neprobudí. Proč?
Nad západní Evropou září slunce, ovšem sotva člověk přejde na českou stranu Šumavy, ocitne se v zemi bez světla, zakryté hustými mraky. Zhruba těmito slovy lze shrnout obsah předpovědí, kterými představitelé evropských vlád a jejich experti právě popsali nadcházející rok.
V Německu začne ekonomika postupně růst a spolu s tím se sníží celoroční inflace, možná na úroveň šesti procent. Proti tomu v Česku zůstane cenový růst na dvojciferných hodnotách, a tak není divu, že ekonomika nakonec o půl procenta poklesne.
Čtěte také
Především dojde k neobvyklému poklesu spotřeby domácností, dokonce o víc než dvě procenta. S výjimkou prvního roku pandemie covidu, kdy spotřeba vypadla vinou vládních opatření, jsme v tomto století nic podobného nezažili. Na první pohled je vysvětlení nasnadě.
Průměrná inflace minulého roku dosáhla 15 procent, zatímco mzdy se ani nepřiblížily desetiprocentní hranici. Samozřejmě by bylo možné, aby Češi rozpustili část svých úspor, které nashromáždili v letech pandemie, k tomu je ovšem nikdo nemůže nutit.
Lidé peníze mají
Nepochopitelná je však jiná okolnost. Letos bude inflace oslabovat, protože už nehrozí nedostatek plynu ani energií obecně. Přesto teprve letos dojde k zásadnímu poklesu spotřeby. Tady už je vysvětlení složitější.
Čtěte také
Řešení rovnice nabízí zpráva pražských developerů, podle kterých se v Praze loni prodalo o 60 procent bytů méně než před rokem. Developeři naznačili důvod. I když se neprodávalo, ceny přesto vyrostly o desetinu. Jako by developeři nechtěli prodávat. Vtip je v tom, že stavební či realitní firmy ručí nabízenými byty za úvěry a snížením cen by jim vznikly starosti se zajištěním dalších záruk.
Pozoruhodný je i fakt, že se tržby za prodej automobilů v Česku drží 10 až 15 procent pod předkrizovou úrovní. Zároveň světové automobilky hlásí rekordní zisk. Vysvětlení je nasnadě – vyššího zisku dosáhnete, když prodáte sice méně aut, zato však musí být o poznání dražší. Data ministerstva financí naznačují, že jde o širší fenomén. Tuzemské firmy už dosahují stejných provozních přebytků, jinými slovy zisků, jako před krizí, když lidé ještě nešetřili.
Jednou větou, tuzemskou ekonomiku zastavila překážka, kterou půjde jen těžko odstranit. Firmy během krize zvyšovaly ceny, zčásti kvůli dražším vstupům, teď si však zvykly na vysoké ceny a chtějí s jejich pomocí dosáhnout vyšších zisků. Tím fakticky omezují nabídku, zvláště pro široké vrstvy. Lidé sice mají peníze, nechtějí však platit za zboží, které je z jejich pohledu nemravně předraženo.
Z dlouhodobého pohledu ztrácejí současným patem obě strany a nakonec budou muset také obě ustoupit. Pak také před Šumavou vyjde slunce a ekonomika opět poroste.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
