Konvalinka: Čísla o nakažených neodpovídají realitě. Laboratoře stojí, problém je v posílání na test

„Máme denně maximálně kolem 20 tisíc testů a máme asi 20 až 25procentní záchyt. Což znamená, že nám nutně musí utíkat několikanásobek těch, které prostě nestačíme trasovat a testovat."

Čtěte také

René Levínský: Trend je, že po dvou týdnech se zdvojnásobí počet těžce nemocných i denní počet úmrtí

„Třeba v Německu nebo v jiných zemích, které zvládají epidemii, je ten poměr kolem tří nebo čtyř procent. Čili ta čísla jsou ve skutečnosti ještě mnohem horší,“ vysvětluje prorektor univerzity Karlovy.

Odhadnout podíl nakažených v Česku ale nedokáže. „Slyšel jsem od kolegů z Olomouce, že při testování lidí, kteří přicházejí do nemocnice, to vychází až na desetiprocentní záchyt. Jinými slovy ta čísla budou pravděpodobně obrovská. Můj čistě osobní odhad jsou statisíce, ale nemám na to žádné pořádné podklady,“ přiznává.  

Dostat vzorky tam, kde je můžeme otestovat

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) koncem září prohlásil, že v Česku je třeba zvýšit kapacitu testování na koronavirus až na 50 tisíc testů denně. Podle Konvalinky ale problém není v kapacitě testování.

„V tuto chvíli je problém v získávání vzorků a trasování. Řada laboratoří, které mohou testovat, buď stojí, nebo čeká na vzorky, nebo jejich kapacita stále není využita. Čili problém je v zasílání lidí na testování a v organizaci celého procesu, tedy dostat vzorky tam, kde je můžeme otestovat. To se stále přes obrovskou snahu centrálního řídícího týmu nedaří,“ konstatuje.

Čtěte také

Část pacientů po covidu může mít problém s plícemi, vyzývá ke kontrole přednostka Vašáková

Co se týče testů, podle Konvalinky se v Česku pracuje s několika typy. „Pro lékařské účely se covid diagnostikuje odebráním vzorku z nosohltanu. To je ten hlavní test, který izoluje RNA a pomocí PCR velice přesně stanoví, jestli člověk je, nebo není infekční. Vedle toho máme takzvané rychlotesty. Jde o testy jiné generace než ty, které se používaly na jaře. Nezjišťují protilátky, ale virový protein. Jsou velmi rychlé. Jejich spolehlivost je ale malinko nižší,“ popisuje.

Názor lékařů, kteří proto upozorňují na nebezpečí těchto testů, Konvalinka respektuje. Přiklání se prý ale k názoru: lepší lovit ryby potrhanou sítí než vůbec žádnou.

„Uměl bych si představit kombinaci obojího. Rychle masivně prováděné rychlotesty, ideálně těmi, které by nebyly založené na odběru z nosohltanu, ale na odběru ze slin. Kdybychom tedy našli organizační způsob, jak velmi rychle testovat velké spousty lidí, mohli bychom přispět k potlačení epidemie.“

Exponenciála je potvora

Další a zásadnější epidemiologická opatření, která mají být v pátek ohlášena, jsou podle Konvalinky nezbytná.

„Jsme teď evropští a možná skoro světoví premianti v rychlosti růstu. A ještě důležitější než nárůst infekce, je počet hospitalizovaných pacientů, hlavně počet lidí, kteří potřebují intenzivní lékařskou péči. A tato čísla také stoupají. Je to také exponenciála. Naštěstí to vypadá lépe, ale exponenciála je potvora, letí nahoru,“ varuje.

„My nejsme zvyklí pracovat s exponenciálou: dneska je to dva, zítra čtyři, pak osm, pak šestnáct, třicet dva...“ říká.

Čtěte také

Hygienici říkají, že nestíhají trasovat, ale podle dat by stíhat měli, tvrdí Šimeček z COVID19CZ

„Nechci panikařit a nemyslím, že tady bude padesát tisíc mrtvých. Ale v každém případě, a profesor Prymula to řekl velmi přesně, teď jde o zploštění křivky a zabránění přesycení zdravotnického systému,“ dodává Konvalinka.

Upozorňuje, že trasování a testování stále patří k nejlevnějším způsobům boje proti koronaviru, ale při desetitisících nakažených se to už nedá zvládnout. „Proto teď musíme na několik týdnů dupnout na brzdu, omezit počet viru v populaci, abychom se zase mohli vrátit k těm levným a nepříliš obtěžujícím způsobům kontroly epidemie. Jako to dělá Německo a většina úspěšných evropských zemí.“

„Obávám se a říkám to nerad, že se bude muset omezit způsob, jakým se lidé stýkají ve veřejném prostoru. Což je hlavně ta kultura a je mi to strašně líto. Já pracuji na Akademii věd a učím na univerzitě a plat mi chodí každý měsíc, takže ekonomicky na tom nejsem špatně. Ale pro lidi, kteří jsou závislí na tom, že někomu něco předvádějí, hrají, mají restauraci, kino, snaží se, aby na malém městě nějaká kultura byla, je to strašně nebezpečné.  Ale čekal bych, že vláda velmi razantně nastoupí s podporou těchto lidí,“ doufá Konvalinka.

Zmatená veřejnost

Za to, že mezi lidmi kolují různé konspirační teorie a veřejnost je zmatená, nesou podle docenta vinu také odborníci. „Ptal jsem se kolegů v Německu, v Belgii a v Británii, všude na světě jsou lidé, kteří epidemii podceňují nebo to shazují. Ale nikde na světě není ta akademická sféra, odborná veřejnost tak rozpolcená jako u nás,“ upozorňuje.

Čtěte také

Roušky možná zvyšují imunitu proti covidu-19. Jejich efekt připomíná variolaci, míní vědci

„Nemůžeme se tedy divit našim spoluobčanům, že když vidí výroky významných lékařů, kteří to celé zpochybňují, že opatřením vlády nevěří a nechtějí je dodržovat. A to je strašná škoda a je to nebezpečné,“ reaguje Konvalinka na petici lékařů, ve které vyzývají vládu, aby přestala děsit obyvatelstvo počtem nakažených, upustila od dalších opatření.

„Pokud vím, autorem dopisu není ani profesor Jan Pirk, který je významná autorita a kterého si velmi vážím, ani doktor Roman Šmucler, ale několik homeopatů. Ten dopis je vědecky neobhajitelný, odborně naprosto pochybený a navíc nebezpečný. Protože nabádá k chování, které by mohl ohrozit lidské životy,“ varuje.

Jaká je situace na trhu s testy? Kolik lidí by se muselo nechat očkovat, aby se růst nakažených zastavili? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.