Hygienici říkají, že nestíhají trasovat, ale podle dat by stíhat měli, tvrdí Šimeček z COVID19CZ

21. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odběrové místo, testy na Covid-19, Žluté lázně

Obsazenost hygienických stanic je víc než dostatečná, pokud je dobře organizována práce těch, kteří volání obstarávají, říká v pořadu Online Plus Petr Šimeček z firmy Keboola, který je jednou z vůdčích osobností iniciativy COVID19CZ. „Hygienici sice říkají, že kolabují, ale data a čísla neukazují na to, že by tak tomu mělo být,“ tvrdí.

V Online Plus dokládá Šimečkova slova konkrétními čísly zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha. „První den, kdy jsme měli víc než tisíc nakažených, bylo 8. září. Těchto 1164 osob vygeneruje přibližně 4600 kontaktů, které je třeba odtrasovat. Dnes víme díky systému Daktela, že odtrasování jednoho kontaktu trvá maximálně 10 minut.“

„Takže jeden člověk dokáže odtrasovat 30 případů za den, tedy na 4600 případů za den stačí 153 lidí. Dnes ale hygiena říká, že trasuje 360 lidí. Z toho je zřejmé, že je tam veliká kapacita. A současně říkají už několik týdnů, že nestíhají, což je velmi těžko pochopitelné,“ upozorňuje Bláha.

Bláha cituje z dalších dat. „V reportech je vidět, jak někteří telefonují intenzivně, ale asi třetina lidí v systému udělá třeba jen jeden hovor. To snižuje efektivitu systému a je otázka, proč se tomu tak děje. Já odpověď neznám, ale měl by jí znát management.“

Obávám se, že data o chytré karanténě nejsou veřejná proto, protože proklamace neodpovídají skutečnosti.
Michal Bláha

Z čísel je zřejmé, že si kraje nepomáhají

Šimeček se domnívá, že kapacita v systému je, ale není často k dispozici. „Osobně zastávám myšlenku, že celá agenda se dá vyřešit centralizovaným call centrem. Díky němu je možné, aby ostatní kraje pomáhaly tomu přetíženému. Otázkou je, jestli to skutečně dělají, a to je zase na managementu hygien. Ale technicky to k dispozici je.“

Čtěte také

Díky systému Daktela a centrálnímu serveru se dnes už regionalita hygienických stanic do jisté míry ruší. „Všichni si tedy mohou vzájemně vypomáhat,“ upozorňuje Bláha. „Ale týden stará čísla ukazují, že nejvíc hovorů měl Jihomoravský kraj následovaný Prahou, ale drtivá většina krajů měla třeba 80 hovorů za den a tři kraje neměly hovor žádný.“

„Z čísel je tedy naprosto zřejmé, že kraje si vzájemně nepomáhají. Prostě to nechaly na Prahu, která měla problém. Proč to takhle divně funguje, je otázka na management chytré karantény,“ konstatuje Bláha.

Máme skvělá data, ale nepracujeme s nimi efektivně

Šimeček věří, že chyba není na straně epidemiologů. „Ti se snaží a věřím tomu, že dřou od rána o večera. Tomu, že nestíhají, nerozumím, protože by podle dat stíhat měli, a nemyslím si, že chyba je v nich.“

Práce epidemiologů je skvělá, ale drhne to v soukolí.
Petr Šimeček

Podle Šimečka je při epidemiologickém rozhovoru přínosem, pokud s trasovaným člověkem mluví někdo poučený a odpovídá mu na otázky. Bláha se domnívá, že část práce by se dala automatizovat: „Někomu může vyhovovat popovídat si o svých kontaktech s chatbotem, se kterým vyplní otázky, ty přijdou epidemiologům a ti rozhodnou. Někomu víc vyhovuje mluvit s člověkem. Někdo zase nemá problém vyplnit samotrasovací formulář.“

A doporučuje: „Je to o tom dát lidem možnost a každý takový zlepšovák zprůchodní chytrou karanténu. A v tom je ta krása. Takže neříkejme, že půjde jen to, či ono. Mějme sadu různých kanálů, používejme všechny, ale důležité je, aby komunikovaly se stejným cílem.“

Mně chybí to, aby někdo nad těmi skvělými daty, která máme, dal nějaký závazek kvality, na kterou cílí.
Petr Šimeček

Zásadní je rychlá akce a návaznost, dodává Šimeček: „Máme globální e-žádanku, tu jakýkoliv praktik za minutu vystaví v počítači a člověk jde na odběrové místo.“

Výsledky pak putují postupně automaticky do systému Daktela. „A tady je třeba, aby to extrémně rychle převzal epidemiolog a zavolal tomu člověku. Nesmí se stávat, že to trvá dalších 20 hodin nebo několik dní.“

„Hlavní hygienik musí rozhodnout, na jakou rychlost cílíme, protože až pak můžeme řešit, jestli se blížíme nějakému zlepšení. To je poslední metodická tečka, která zbývá udělat, protože pak by bylo vidět, která hygiena stíhá, která ne. A pak můžu řešit, co dělat jinak,“ radí, jak zefektivnit chytrou karanténu Petr Šimeček.

Poslechněte si celé Online Plus.

autoři: David Slížek , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související