Konflikt Ázerbájdžán – Arménie analyzují ruská nezávislá média

Nezávislý ruský server Meduza přinesl podrobnou analýzu, ve které hledá příčiny eskalace konfliktu. Jako obvykle je prý iniciativa na straně Ázerbájdžánu.

Arménie, která ve válce na začátku 90. let zvítězila, je totiž se současným stavem víceméně spokojena. Relativně bohatý Ázerbájdžán naopak pravidelně utrácí za nové zbraně a rád si je vyzkouší v boji.

Náhorní Karabach|foto: Český rozhlas

Ázerbájdžánské vedení také možná doufalo, že nová arménská vláda bude ochotná k jednání. Současný premiér arménský Nikol Pašinjan totiž v předcházejících letech patřil k těm arménským politikům, kteří se přikláněli ke kompromisnímu řešení, které by znamenalo určité územní ústupky. Když se ale Pašinjan v roce 2018 stal předsedou vlády, své dřívější představy rychle zavrhnul.

Jde o ropu?

Dalším faktorem je snížení cen ropy, které ve velkém exportéru – Ázerbájdžánu, vyvolalo hospodářskou krizi. Podobně tomu bylo i během minulé eskalace v roce 2016. Baku se tehdy pokusilo kompenzovat ekonomické obtíže vlnou vlasteneckého nadšení.

Dále se server Meduza snaží vyjasnit, jaká je vlastně pozice Ruska. To má v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti závazky vůči Arménii, kterou také podporuje dodávkami zbraní, současně je ale prodává i Ázerbájdžánu. 

Čtěte také

Libor Dvořák: Souboj o Náhorní Karabach pokračuje. Olympijské příměří se nekoná

Možnosti dalšího rozrůstání konfliktu jsou omezené. Arménie může na svém území nerušeně soustřeďovat síly, které jí umožní nepříznivou situaci v Náhorním Karabachu zvrátit.

Baku, přestože má podporu Turecka, s tím nemůže dělat nic – pokud se tedy neodhodlá k otevřenému útoku přímo na území Arménie. To však není příliš pravděpodobné, protože za Jerevanem stojí Rusko.

Vojenská závislost na Rusku Arménii ovšem také brání v tom, aby uznala nezávislost Náhorního Karabachu nebo ho dokonce anektovala. Závislost obou zemí na silnějších spojencích je podle Meduzy určitou zárukou, že konflikt nepřeroste v otevřenou válku.

Zapojí se Rusko?

Ruský list Kommersant se zabývá tím, zda byly alespoň teoreticky splněny podmínky pro to, aby Rusko vstoupilo do konfliktu na straně Arménie. Arménské ministerstvo zahraničí totiž včera informovalo, že při ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista. Kromě toho prý turecká stíhačka F-16, která přiletěla z ázerbájdžánského vzdušného prostoru, sestřelila nad Arménií arménský bitevník Su-25.  

Čtěte také

Arménie si kritiku kvůli antisemitismu nezaslouží, pravda je jinde, myslí si izraelský historik

Jakákoliv újma, ke které došlo na mezinárodně uznaném území Arménie, by se mohla stát důvodem k zásahu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, a jejím členem je právě Jerevan. Poškozená strana by se však nejdřív musela obrátit na sekretariát se žádostí o pomoc. To se zatím nestalo. Velvyslanec Arménie v Rusku sice včera znovu prohlásil, že se o této otázce jedná, rozhodnutí ale zatím nepadlo.

Celý přehled tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiu.